Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Brňané hlasují, zda dostavět věž nádraží

Česko

  13:17
BRNO - Budova brněnského hlavního nádraží by mohla dostat zpět věž, o niž přišla při bombardování na sklonku druhé světové války. Brňané hlasují o tom, zda by si ji přáli obnovit. A varianta znovupostavení věže jasně vede.

Hlavní nádraží nyní kvůli opravě halí lešení a plachta s výzvou k hlasování o věži. foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Stavba přitom není záležitostí státu ani radnice - plánuje ji soukromá firma Brno New Station Development, která od železničářů dostala budovy do správy. "Názor lidí bude velice důležitým aspektem," řekla LN manažerka společnosti Věra Koutná.

Obnovení západní věže už podpořili i památkáři. Podle Martina Číhalíka z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu by se s ní vrátil původní symbolický význam nádraží - dvě věže, mezi nimiž leží velká vstupní hala, totiž původně tvořily symbolickou bránu do města. "Proto jsme pro obnovu věže, ale samozřejmě jako zrcadlové kopie druhé, která je zachovaná," poznamenal Číhalík.

Brněnské hlavní nádraží po dostavbě před 105 lety.

Diskuse připomínají brněnskou obdobu pří o dostavbu Staroměstské radnice v Praze, jejíž boční křídlo vzalo za své rovněž za druhé světové války. I v Brně existují lidé, kteří by už nedostavovali, ale také část odborníků, která by upřednostňovala obnovení věže v moderní podobě. Mezi ně patří například bývalý hlavní brněnský architekt Jaroslav Josífek. “Jestli se někdy v budoucnu bude budova přestavovat pro nějakou novou funkci a bude se obnovovat věž, pak doufám, že nepůjde o repliku, ale o novotvar," řekl.

Pokud však někdo chce investovat nějaké peníze do nádražní budovy nyní, pak by podle něj měly jít především na kultivaci prostředí. “Protože tak špinavé a hnusné nádraží jako je v Brně se hned tak někde nevidí," podotkl Josífek. Právě připomínky k čistotě se podle Koutné objevují i v internetovém hlasování.

Brněnské nádraží předtím, než je zakrylo lešení. Západní věž chybí od konce války.

Své logické základy má i varianta věž nedostavovat. Většinu své historie je totiž nádraží bez ní - vznikla při přestavbě stanice v roce 1904 a vydržela do náletů v roce 1944. Od té doby je její místo prázdné. Autor série knih o tuzemských nádražích Mojmír Krejčiřík připomněl, že z velkých historických nádraží podobně poničených za války se zcela do původní podoby nevracelo žádné.

Budoucí podoba nádraží závisí i na tvůrcích návrhu úprav komplexu a jeho okolí. A s těmi jednání teprve začínají. Společnost BNSD oslovila mimo jiné ateliér AI Design Evy Jiřičné. "Dostali jsme nabídku na variantní řešení okolí budovy, ale vše je zatím na začátku. Věž je už příliš konkrétní záležitost, o té jsme zatím nejednali," poznamenal Petr Vágner z AI Designu.


Budova brněnského hlavního nádraží za první republiky - ještě má obě věže.

I na tom, jaké by případná obnovená věž měla mít využití, budou pracovat architekti. Připadají v úvahu kanceláře, obchodní prostory, ale třeba i vyhlídková plocha. I to teoreticky mohou hlasující ovlivnit. "Jednání jsou na začátku, s hlasováním počítáme ještě několik týdnů," dodala Koutná. Jako upoutávku nyní pokryli fasádu nádraží velkou plachtou upozorňující na možnost vyjádřit svůj názor. Zatím svůj názor na internetových stranách www.bnsd.cz projevila tisícovka lidí.


Společnost Brno New Station Development plánuje opravy nádraží bez ohledu na to, jestli v budoucnu bude po přestavbě brněnského železničního uzlu sloužit jako železniční stanice nebo jako společenské a obchodní centrum. Od drah získala do dlouhodobého pronájmu i další budovy k němu přiléhající.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!