O rekordní sankci včera večer informovala Česká televize. Zainteresovaní ji nechtějí potvrdit. „Jsem vázána mlčenlivostí, musel by nás jí zprostit přímo konkrétní subjekt, v tomto případě zřejmě krajský soud,“ uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslava Musilová.
Mluvčí krajského soudu Miroslava Sedláčková nezvedala telefon, pro ČT se ale rovněž odvolávala na mlčenlivost až do uzavření případu. K tomu dosud nedošlo, soud se výroku úředníků finančního ředitelství stále brání. Proto ho zatím nekomentuje ani ministerstvo spravedlnosti.
Stavba vyšla na téměř dvě miliardy korun
Spor souvisí se stavbou supermoderního areálu sloužícího už rok a půl pro Městský soud v Brně, Okresní soud Brno-venkov a obě státní zastupitelství. Kvůli stavbě vedl soud spor s architekty, navýšením ceny z původních 800 milionů na téměř dvě miliardy korun se zabývala policie a cenu kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad a antimonopolní úřad.
Kárné řízení stihlo i zainteresované soudce. Ministr Jiří Pospíšil ale s žalobou, která mohla předsedu krajského soudu Jaromíra Pořízka svléknout z taláru, neuspěl. Prý přišla pozdě – budova soudu začala totiž vznikat za Pospíšilova předchůdce Pavla Němce už před šesti lety. Pokud by nyní musel soud skutečně pokutu platit, vystavují se jeho pracovníci sankci podle trestního zákoníku.
Za neoprávněné použití státních peněz byla nakonec soudu vyměřena pokuta 1,935 miliardy. K sankci navíc nabíhají úroky z prodlení, takže se může vyšplhat až ke třem miliardám korun. Soud se proti pokutě odvolal k brněnskému finančnímu ředitelství.
Na uhrazení pokuty nemá ministerstvo prostředky, soud ale může požádat o její prominutí
Ministerstvo momentálně nemá prostředky, aby po případném pravomocném rozhodnutí mohlo pokutu uhradit, protože by tím sebralo peníze dalším podfinancovaným justičním orgánům, řekla Palečková. Rozpočet resortu na letošní rok je asi 20,7 miliardy korun, z toho 13,2 miliardy je určeno pro justici a devět miliard na personální výdaje. Na veškeré investice má resort letos pouze tři čtvrtě miliardy.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil řekl, že pokud by bylo o pokutě pravomocně rozhodnuto v dané výši, musel by požádat ministra financí Miroslava Kalouska o navýšení rozpočtu svého resortu.
Pokud brněnský krajský soud s odvoláním neuspěje, může ještě požádat o prominutí ministerstvo financí. "Každý případ se posuzuje jednotlivě, vychází se z toho, jak závažné to bylo porušení," řekla televizi mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslava Musilová. Ministerstvo financí většinou velmi vysoké sankce odpustí nebo několikanásobně sníží. Třeba v roce 2010 Nejvyšší soud po vleklém sporu s ministerstvem financí zaplatil za chyby ve svém hospodaření pouze 700 000 korun, ačkoli původní výše uložených sankcí činila 49 milionů korun.
Nejvyšší pokuty se pohybovaly v řádu milionů
Pokuty pro úřady se v minulosti většinou pohybovaly v řádech statisíců či milionů. Jednu z největších sankcí dostaly Plzeňský a Jihočeský kraj od ministerstva financí za závažné systémové chyby v čerpání evropských peněz. Loni tak musely zaplatit celkem 245 milionů korun.
ČTĚTE TAKÉ: |
Za podobnou sumu, jako činí pokuta a úroky z prodlení, stát postavil například justiční palác v Praze na Míčánkách. Je to zhruba i rozpočet na stavbu vyhořelé části pražského Průmyslového paláce nebo asi patnácti kilometrů dálnice, uvedla ČT.
Rekonstrukce okresního soudu se dá pořídit za 100 až 200 milionů korun, výstavba menší věznice by stála asi miliardu. Finanční úřad musí při pochybení podle zákona ukládat pokutu ve výši nákladů na stavbu či rekonstrukci objektu.
Sankci 200 000 korun mu kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách v polovině roku 2010 vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a loni na podzim ji potvrdil Krajský soud v Hradci Králové.
