Před pár dny vyšel týmu strukturního virologa Pavla Plevky článek v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), v němž vědci nastiňují nezbytné změny v daném viru, aby mohl úspěšně „útočit“ na buňky. Nemocné včelky jsou pak malátné, chřadnou i hynou.
„V článku popisujeme změny ve struktuře virové částice, které jsou nezbytné pro infekci včelích buněk,“ řekl LN Plevka, jenž je pod studií podepsán se třemi brněnskými vědci (se Sergejem Kalynyčem, Tiborem Fzikem a Antonínem Přidalem) a s Joachimem de Mirandou ze švédské Uppsaly.
Studie využívající moderních metod kryoelektronové mikroskopie je důležitá i proto, že týž mechanismus patrně používají i příbuzné včelí viry – jako je virus deformovaných křídel.
„Včelí virózy jsou ožehavé téma, protože se ukazuje, že jejich vliv na zdraví včelstev je obrovský. Mezi včelaři se tak vedou debaty, jak dlouho a v jakém prostředí si viry udrží schopnost včely infikovat,“ upozorňuje Jiří Danihlík z Univerzity Palackého. I v tom by nová studie mohla leccos poradit.