BRNO Vrátit Svratce a Svitavě jejich pozici ozdoby města už vůbec nemusí jít. Brno toky, na nichž vzniklo, odsunulo do ústraní a utlačilo. A teď hledá, jak z okrajů kanálů udělat nábřeží řek.
Někteří lidé rovnou říkají, že Brno nemá řeky pro lidi. „Některé kousky ano, třeba úsek Svitavy z Obřan do Maloměřic, ale pak je to koryto, kterému chybí život,“ podotýká Monika Vokálová, která v ekologickém institutu Veronica připravovala splavování Svitavy.
Právě Svitavu mohou rychle čekat největší změny k lepšímu: revitalizace Cacovického ostrova, ale také změny v okolí Zbrojovky. Společnost J&T, která chystá přestavbu areálu bývalé továrny na novou čtvrť, má změnit i nábřeží.
Z řek se staly kanály odvádějící vodu z Brna Ekolog Vilém Říháček, který se brněnským řekám dlouhodobě věnuje, považuje za chybu, že se změnily v hluboké kanály, které vodu odvádějí, ale znesnadňují k ní přístup. Podle něj je to jako s parky. „Pokud je v nich hezký vodní prvek, jsou atraktivnější než bez něj. A platí to i o městech, která si svých řek váží,“ dodává.
„Svratka má velký problém -průtok ovlivňuje elektrárna v přehradě. Hladina se rychle mění,“ připomíná. Přesto kolem ní například v Komíně či u Pisárek vznikla významná oddechová oblast.
Magistrát změny dalších částí připravuje. Jenomže nesmějí být jen estetické - a to stojí peníze. Náměstek primátora Martin Ander říká, že úpravy řek spojují také s protipovodňovými opatřeními. Ta si v Brně v následujících letech vyžádají stovky milionů korun. „Příští týden část návrhů projednáváme. Počítá se s větším prostorem kolem řek,“ dodává. Magistrát si nechal připravit i studii týkající se někdejšího koryta říčky Ponávky v centru a svitavského náhonu, který teče přes areál bývalých textilek poblíž ulice Cejl. Jejich nové začlenění do života Brna však závisí na tom, jak se bude měnit celá čtvrť. Výkupy pozemků jsou podle expertů drahou záležitostí Že by se řeky a jejich okolí měly rekultivovat, není nic nového. „Tvářit se však, že to bude teď hned, to není nic jiného než populistické heslo,“ míní brněnský architekt Jaroslav Dokoupil. Nutné úpravy by si totiž vyžádaly obrovské náklady. „Ani ne tak za samotné úpravy, ale především za výkup pozemků a náhrady za zařízení na březích,“ podotkl Dokoupil. I podle jeho názoru by si však řeky v moravské metropoli změnu v každém případě zasloužily. „Mají velký význam, slouží jako přirozené osy a spojnice mezi zastavěnou částí města a přírodou,“ míní. I proto právě podél řek vznikají brněnské cyklostezky.
Komplikací pro úpravu Svratky jsou ale důležité plánované stavby včetně železničního uzlu. Bez nich dílčí úpravy kolem toku nemají smysl. Problémem Svitavy je zase podle Dokoupila vlečkový systém průmyslové zóny, který ve výsledku odřezal lidem přístup k řece.
Kolem řek vedou cesty i inženýrské sítě Také architektka Eva Staňková připomíná, že za uplynulé roky se do koridorů podél řek vmáčklo mnoho komunikací a inženýrských sítí. Podél Svitavy vede i elektrické vedení, koryta lemují kanalizační sběrače, silnice a železniční tratě. A měnit je není jednoduché.
Na papíře je například přeměna Žabovřeských luk u Svratky v rekreační zónu se sportovišti. Ta ale utrpí nejen kvůli nedostatku peněz, ale i kvůli svému propagátorovi -exstarostovi Žabovřesk Aleši Kvapilovi, obžalovanému z korupce.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
