BRNO Znak města je trojhranný gotický štít se zaoblenými boky. Učí se to už děti ve školách. Pracovníci magistrátu to však zřejmě nevědí – vyjma těch, kteří nedodržení pravidla jiným vyčítají.
Zástupci magistrátu se nyní snaží obhájit, že za značné sumy z fondů Evropské unie objednali zmetek: kořeny stromů v čtyřřadé aleji sázené na Joštově třídě mají krýt mříže, na nichž je špatný městský znak. Jeho dolní část tvoří půlkruh, což je v rozporu s historickými pravidly, a dokonce i s předpisy prosazovanými samotným magistrátem.
Podle mluvčího magistrátu Pavla Žáry je všechno v pořádku. Dojem, že rošty zdobí špatný městský znak, je podle něj nejspíš jen zrakový klam. „Ten manévrovací prostor, kam bylo třeba znaky umístit, není příliš velký a i vzhledem k použitému materiálu je možné, že znak nemá potřebnou ostrost a přesnost. Tvar je ale v pořádku,“ ujistil Žára.
Už v těchto dnech se o pravdivosti jeho slov mohou na vlastní oči přesvědčit lidé, kteří procházejí po Joštově ulici. Desítky mříží s „obloukovým“ znakem jsou tam vyložené a pomalu se stěhují ke stromům. Podle pravidel, která užívání brněnského znaku už roky upravují, mohou jeho použití povolit radní, a to po předchozím posouzení výtvarného návrhu Archivem města Brna. Výjimka platí mimo jiné pro městské organizace, kterou je i společnost Brněnské komunikace jako garant přestavby. I ty ale musí dodržet pravidla, která jsou dokonce tak přísná, že popisují přesný geometrický způsob kreslení znaku.
Lomená podoba znaku má přitom svůj význam, a dokonce může být důvodem pro hrdost. Města, která mají dolní část znaků oblou, je většinou dostávala později než Brno. Historička Milena Flodrová připomíná, že v této podobě je brněnský znak doložen z roku 1315, proto se mu také říká lucemburský – a proto má také gotický tvar.
Radnice má možnost nechat mříže opravit, což by ale bylo drahé. Pokud je však použije, poruší vlastní pravidla a zneváží svoji kritiku těch, kteří dříve usilovali o povolení, či přímo použili oblé podoby.
***
SPRÁVNÝ ZNAK
Brněnský znak ve správné podobě má dolní část lomenou, připomíná tak gotickou dobu, kdy vznikl. K častým prohřeškům patří také nesprávné poměry pruhů na něm, horní je poloviční než každý ze tří dalších. V jednobarevném (černobílém) provedení znaku se značí červená barva svislým šrafováním.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
