Úderem osmé hodiny večerní bylo Brno jako na jehlách: začalo sčítání hlasů v prvním referendu o zmenšení města. Hlasovat mohla téměř tisícovka obyvatel čtvrtí Dolní Heršpice a Přízřenice – a samo sčítání se táhlo.
Pro odtržení hlasovalo 353 voličů. Pro osamostatnění to nestačilo, krok by musela schválit nadpoloviční většina lidí zapsaných ve voličských seznamech, což je minimálně 445 voličů. Proti hlasovalo 249 procent lidí, účastnilo se 69 procent voličů, řekl novinářům místopředseda okrskové volební komise František Nováček.
Mluvčí sdružení Samostatný jih Pavel Reich bezprostředně po oznámení výsledků novinářům řekl, že výsledky považuje za jasný signál, že by obě části měly získat samostatnost alespoň uvnitř Brna. O možnosti vzniku městské části Dolní Heršpice-Přízřenice mluvil tento týden na setkání s obyvateli primátor Roman Onderka (ČSSD), diskusi by však chtěl zahájit až za dva roky.
Někteří dali soužití s Brnem ještě poslední šanci
Někteří z těch, kteří původně podepsali petici za vyhlášení referenda, přiznávali, že nakonec dali soužití s Brnem poslední šanci – jinak půjdou za dva roky hlasovat obráceně. Další rovnou řekli, že jsou pro samostatnost. Výsledky si netroufali odhadovat zástupci žádné skupiny.
Hlasováním vyvrcholily spory uvnitř městské části Brno-jih, v jejímž čele stojí sociální demokrat Josef Haluza. Ta podle obyvatel zájmy Dolních Heršpic a Přízřenic opomíjí. "Na hřiště si koupí starý parník, ale na opravu osvětlení u nás nejsou peníze," shrnují místní. Jejich čtvrti skutečně připomínají vesnici ve městě, chybí tam chodníky i další vybavení.
Čtěte více: |
Na druhou stranu na katastru Dolních Heršpic a Přízřenic leží i obchodní centra Futurum, Avion či část areálu Olympie. Ty společně s obchodní zónou podél Vídeňské ulice platí vysoké daně z nemovitosti.
Spor vyvrcholil, když soukromý investor naplánoval se souhlasem radnice zástavbu, která se do čtvrti nehodí. Místní zahájili petici a vyvolali referendum, přestože zástupci magistrátu dosáhli změny záměru investora a jeho přesunu jinam.
Na poslední chvíli se snažil obyvatele ovlivnit i Haluzův stranický kolega, primátor Roman Onderka. Sliboval změnu přístupu, dokonce přeměnu obou čtvrtí v samostatnou městskou část, třicátou v pořadí.
Vysoká účast voličů může motivovat další brněnské čtvrti
Zřjemě vysoká účast v referendu má další význam: překročila padesát pocent, takže bylo jasné, že jeho výsledek je závazný. A může být vodítkem pro další čtvrti, kterým se nelíbí přístup radnice.
Žhavý problém může nastat v Bosonohách, které mají utrpět plánovanou stavbou silnice R43. Hlasy odtud znějí výrazně. "O oddělení jsme ale nejednali," tvrdí zástupkyně tamního občanského sdružení Marie Špačková. V neoficiální anketě mezi obyvateli čtvrtina naznačila, že by byla pro odtržení.
Zatím nejvíce čtvrtí se v referendech odštěpilo po roce 1989 od Zlína. Je jich celkem sedm, naposledy Želechovice nad Dřevnicí. Poslední zlínký pokus už ale loni nevyšel.
Výsledek uvítal i jihomoravský hejtman Michal Hašek
Výsledek referenda dnes uvítal i jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Bude prý podporovat Onderku a jeho tým v naplnění závazků, které lidem dal.
Podpora kraje by se měla vztahovat zejména na stavbu obchvatu, kterou urbanisté navrhli a Onderka ji přislíbil. Stavěla by se patrně silnice patřící do sítě, jíž spravuje kraj.
