Chování nádorových buněk studoval mezinárodní tým pod vedením Marka Mráze a Daniela Filipa z CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.
Nádor mízních uzlin je typ zhoubného nádorového onemocnění z imunitních buněk krve, který zpočátku roste pomalu, ale přibližně u každého pátého pacienta se v průběhu let může náhle změnit v rychlý progresivní nádor s výrazně horší prognózou. Právě tento přechod je pro další léčbu i prognózu zásadní.
Vedoucí molekulárního výzkumu rakoviny mízních uzlin Marek Mráz.
„Zjistili jsme, že v okamžiku, kdy se nemoc začne měnit v agresivní formu, prudce klesá hladina miR-29. Její útlum pomáhá nádorovým buňkám získat výhodu. Jsou schopné silněji reagovat na podněty podporující jejich množení a adaptovat se na změny v nádorovém prostředí,“ vysvětlil první autor studie Filip. Bez této brzdy se nádorové buňky začnou rychleji množit a také lépe přežívat.
Výzkum nepřinesl jen nové poznání o fungování nádoru. Otevírá i možnost, jak lépe pomoci pacientům. V rozsáhlém souboru 185 nemocných vědci prokázali, že ti s nízkou hladinou miR-29 měli horší průběh onemocnění. Výsledky se podařilo potvrdit i díky skupině pacientů v USA, kteří byli součástí klinické studie.
„Hladinu mikroRNA – například miR-29 – umíme měřit i z běžně uchovávaných vzorků nádorové tkáně. To je zásadní, protože takový test lze relativně snadno zavést do praxe. Do budoucna by tak mohl sloužit jako jednoduchý ukazatel rizika a pomoci lékařům rozhodnout, kteří pacienti potřebují intenzivnější sledování nebo léčbu,“ uvedl Mráz. Na vývoji diagnostického nástroje už tým pracuje.
