BRNO Nespokojení obyvatelé čtvrtí Dolní Heršpice a Přízřenice nedosáhli svého a neodtrhnou se. Udělali ale čáru přes rozpočet lidem, kteří by rádi iniciovali možné připojení dalších obcí kolem Brna k městu. Zopakování vzniku Velkého Brna z roku 1919 si některé strany daly i do volebního programu.
Například lídr ODS Robert Kotzian se s tím netají. „Nabídneme okolním obcím možnost připojit se k městu Brnu,“ uvádí v programu výslovně. A připomíná, že by muselo jít o dohodu, ne o direktivní zákon, jako tomu bylo právě v roce 1919. Tehdy vzniklo Velké Brno (s tímto dodnes nezrušeným názvem), které zůstalo po nedělním referendu stále pohromadě.
Další strany naznačují reformu členění Brna a s možným připojováním obcí počítají také. Například Česká na severu města už svou zástavbou přímo navazuje na městskou část Ivanovice, ve Vranově u Brna a v Lelekovicích slouží brněnští strážníci a do mnoha obcí zajíždějí městské autobusové linky.
Jenomže návrhy na spojení a přeměnu v městské části jsou pro obce v okolí nepřijatelné. „Ani náhodou,“ stručně odmítl takovou úvahu starosta Ostopovic Jan Symon. Samostatnost přináší obci především výhody. „Rozhodujeme o svých věcech, o poplatcích, a především o územním plánu. Máme relativně slušné možnosti obrany proti velkým dopravním stavbám a nehrozí, že nám někdo například v rámci nějaké optimalizace zruší školu a děti budou muset dojíždět,“ vypočítal starosta namátkou.
Zástupci radnic se neoficiálně shodují: například to, že budeme spadat do brněnských zón městské dopravy a budeme mít levnější jízdné, nemusí vyvážit nevýhody spojené se zvýšením daní za nemovitosti či poplatků za odpady. A navíc by část peněz, které dosud končily v obecní pokladně, odebraly výdaje na úrovni magistrátu.
„Možná by s o tom dalo uvažovat, kdyby Brno zcela změnilo přístup k městským částem. A například by jim dávalo stejně peněz, než by měly, kdyby byly samostatnými obcemi,“ naznačil jeden ze starostů. I tak by na tom mohlo vydělat - daňové příjmy měst se dělí podle celkového počtu obyvatel do několika skupin. Čím je město větší, tím víc „na hlavu“ dostává.
Reforma členění Brna je kyselým jablkem. Někdejší primátor Brna Pavel Podsedník, za jehož působení v roce 1990 současný systém 29 městských částí vznikl, pro LN přiznal, že měli původně jiné představy. Radnice měly být pomocníkem při kontaktu lidí s úřady, pomáhat zvelebovat okolí. Místo toho se úřady samy staly. A návrhy na reformy vždy skončily v koši.
Na jedné straně tak má moravská metropole městskou část Brno-střed s více než sedmdesáti tisíci obyvateli, na druhé straně okrajové čtvrti jako Útěchov či Kníničky s řádově stovkami obyvatel.
***
JAK HLASOVALI
Poměr 249:353
V referendu o odtržení brněnských čtvrtí Přízřenice a Dolní Heršpice hlasovalo v neděli pro odtržení 353 voličů, 249 bylo proti.
Radikálně naladění účastníci hlasování tak měli navrch - nicméně nezvítězili. Aby se obě části oddělily, musela by s tím souhlasit nadpoloviční většina voličů, a těch je tam celkem 888. Zastáncům odtržení tak asi devadesát hlasů scházelo. Roli hrála i volební účast: pokud by přišli hlasovat všichni obyvatelé a hlasovali stejným poměrem, skutečně by na soutoku Svitavy a Svratky vznikla nová samostatná obec Dolní Heršpice - Přízřenice.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
