Problémy s odpadem - I Ostrava má nádob na papír několikanásobně více než Brno
BRNO Za tragicky nízký označují odborníci počet kontejnerů na třídění odpad v ulicích Brna. Obyvatelé, kteří chtějí odpad třídit, ho často nemají kam dát.
„Znám města a obce s několikanásobně nižším počtem obyvatel, kde mají kontejnerů na tříděný odpad víc než Brno,“ tvrdí Petr Ledvina z brněnské ekoporadny Veronica. A další se přidávají. Například Ostrava má v ulicích na pět stovek kontejnerů na papír, několikanásobně více než moravská metropole.
Brno vytvořilo v ulicích síť kontejnerů na tříděné sklo, ale ani ta není dokonalá. „Sběrné nádoby máme na 800 místech, bylo by třeba je dát asi na 900 míst,“ cituje brněnská radní Jana Drápalová z akčního plánu pro brněnské odpady, který na radnici vytvářejí. „Ne všichni mají příležitost či alespoň chuť jít k některému ze čtyř desítek recyklačních dvorů,“ připouští.
Lidé přitom podle opakovaných průzkumů odpady třídit chtějí. „PET lahve vozíme do kontejnerů pravidelně,“ svěřila se u jednoho z nich Jana Hájková. Problém je v tom, že nikdo nechce mít velké kontejnery před domem, ale také to k nim nechce mít daleko. „Největší problém je ve čtvrtích s historickou zástavbou. Tam je obtížné kontejnery umístit. Kvůli památkovým hlediskům, kvůli parkování, ale třeba i kvůli manipulaci s nádobami při odvážení, aby při něm svozová firma neblokovala dopravu,“ podotýká Drápalová.
Společnost SAKO, která v Brně zajišťuje svoz a likvidaci odpadů, má přitom i další problém. I když na letošek sehnala dalších 250 kontejnerů, musí náročně hledat místo, kam je dát. „Většinu z nich bychom chtěli už určit na papír a PET lahve. Problém je v tom, že na místech, kde jsou nádoby na barevné a čiré sklo, už často není další místo,“ podotkl ředitel SAKO Karel Peroutka. Další místa se snaží vytypovat radnice.
Loni sice v Brně na několika místech vybudovali podzemní kontejnery, ty ale nejsou řešením. „Jsou finančně velice náročné, jeden z nich stojí tolik jako několikanásobně více povrchových nádob,“ poznamenal ředitel.
Radní už teď přiznávají, že počet kontejnerů na základní tři druhy odpadu bude třeba zvyšovat zřejmě až do roku 2010. „To bude spuštěna dotřiďovací linka v brněnské spalovně. Pak bychom mohli uvažovat o dalších druzích odpadu, například o hliníkových nápojových obalech nebo o nápojových kartonech,“ dodala Drápalová.
Ekologové mají na další postup jasný názor. „Velký problém je především s plasty všeho druhu,“ popisuje Ledvina z Veroniky. Za problém považuje i nápojové kartony. „Tváří se sice ekologicky, ale nejsou. Jsou to obaly z více materiálů, vrstvené papíry, umělé hmoty a často i kov. Lepší jsou i PET lahve, které lze znovu využít. Ale nejlepší je samozřejmě sklo,“ dodává. Podle odhadů přitom Brňané ročně vyhodí tuny podobných obalů, jejichž recyklace je velice obtížná.
***
Nikdo nechce mít velké kontejnery před svým domem, ale také to k nim nechce mít daleko
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
