Zrušení odstavce ještě nenapovědělo, zda bude v čele Nejvyššího soudu nadále stát Brožová, nebo bude prezident moci jmenovat do důležité funkce nového člověka. "Z rozhodnutí není možné vyvozovat vyhovění samotné ústavní stížnosti," řekla soudkyně Dagmar Lastovecká.
Návrh na zrušení normy podala Brožová jako součást ústavní stížnosti proti svému odvolání. Sporné ustanovení zákona umožňovalo odvolat z funkce předsedu nebo místopředsedu některého soudu, jestliže "závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů". Odvolat mohl předsedu či místopředsedu ten, kdo je do funkce jmenoval.
Nyní převezme věc jeden ze senátů Ústavního soudu a bude jednat o odvolání či setrvání Brožové ve funkci. Prezident Brožovou odvolal z čela Nejvyššího soudu začátkem února, a to na návrh ministerstva spravedlnosti. Neplnila prý dobře svou funkci. Nejvyšší soud údajně selhával při sjednocování soudních rozhodnutí v problematických otázkách. Brožová se ale obrátila na ÚS, který odložil vykonatelnost prezidentova rozhodnutí, dokud sám věc neprozkoumá. Tvrdila, že nebojuje za sebe, ale za svobodu justice. Brožová je oficiálně stále v čele Nejvyššího soudu.
Prezident s postupem Ústavního soudu nesouhlasil. Mínil, že když byla jednou odvolána, může se do úřadu vrátit jen novým jmenováním, a proto předsedkyní není. Ministerstvo spravedlnosti se přiklánělo spíše ke Klausovu názoru, nicméně nechalo si u právních expertů zpracovat analýzu. Podle ní jednal prezident v souladu se zákonem. Nejasnosti nesli těžce i
někteří soudci Nejvyššího soudu.
Brožová se v posledních týdnech zotavuje z těžkého zranění, které utrpěla při autonehodě 12. května. Srazil ji třiaosmdesátiletý řidič. V nemocnici v Brně-Bohunicích strávila s těžkým otřesem mozku pět týdnů, 21. června byla propuštěna do domácího léčení. Není známo, kdy se vrátí do zaměstnání, dnešního vyhlášení se nezúčastnila. Řidič byl obviněn z ublížení na zdraví.
Návrh na zrušení normy podala Brožová jako součást ústavní stížnosti proti svému odvolání. Sporné ustanovení zákona umožňovalo odvolat z funkce předsedu nebo místopředsedu některého soudu, jestliže "závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů". Odvolat mohl předsedu či místopředsedu ten, kdo je do funkce jmenoval.
Nyní převezme věc jeden ze senátů Ústavního soudu a bude jednat o odvolání či setrvání Brožové ve funkci. Prezident Brožovou odvolal z čela Nejvyššího soudu začátkem února, a to na návrh ministerstva spravedlnosti. Neplnila prý dobře svou funkci. Nejvyšší soud údajně selhával při sjednocování soudních rozhodnutí v problematických otázkách. Brožová se ale obrátila na ÚS, který odložil vykonatelnost prezidentova rozhodnutí, dokud sám věc neprozkoumá. Tvrdila, že nebojuje za sebe, ale za svobodu justice. Brožová je oficiálně stále v čele Nejvyššího soudu.
Prezident s postupem Ústavního soudu nesouhlasil. Mínil, že když byla jednou odvolána, může se do úřadu vrátit jen novým jmenováním, a proto předsedkyní není. Ministerstvo spravedlnosti se přiklánělo spíše ke Klausovu názoru, nicméně nechalo si u právních expertů zpracovat analýzu. Podle ní jednal prezident v souladu se zákonem. Nejasnosti nesli těžce i
někteří soudci Nejvyššího soudu.
Brožová se v posledních týdnech zotavuje z těžkého zranění, které utrpěla při autonehodě 12. května. Srazil ji třiaosmdesátiletý řidič. V nemocnici v Brně-Bohunicích strávila s těžkým otřesem mozku pět týdnů, 21. června byla propuštěna do domácího léčení. Není známo, kdy se vrátí do zaměstnání, dnešního vyhlášení se nezúčastnila. Řidič byl obviněn z ublížení na zdraví.
