Unie chce uvolnit konkurenci „v drátech a trubkách“. Mělo by to vést k zlevnění energie
BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Monopolním dodavatelům tepla a světla v zemích Evropské unie zvoní umíráček. Evropská komise představila dlouho očekávaný návrh zákona na liberalizaci trhu s elektřinou a plynem a klíčem k tomu má být vlastnické oddělení výroby a rozvodu energií. Jinak řečeno firmy, kterým patří obojí, budou muset svoje přenosové soustavy prodat.
Brusel si od rozštěpení energetických gigantů slibuje větší konkurenci, neboť do drátů vysokého napětí a plynovodů se dostane elektřina, respektive plyn od jiných dodavatelů. „Je nesmyslné mít v unii 27 trhů s energiemi. Lidé na to doplácejí vysokými cenami a celá unie plýtváním zdroji, protože státy tu nejsou propojené,“ řekl při představování návrhu šéf komise José Barroso.
Změnit to má nová agentura řídící přeshraniční tok elektřiny a plynu. A právě konkurence uvnitř přenosových sítí. Firmám se nabízí několik řešení. Kromě vlastního prodeje soustav se mohou rozdělit na dva různé podniky, z nichž jeden bude jen vyrábět a druhý jen rozvádět energii zákazníkům. Třetí možností je přenechat správu drátů a plynovodů nezávislému operátorovi. Přepravní soustava by tak zůstala v majetku firmy, ta by ale ztratila kontrolu nad tím, kdo do ní posílá svoje „zboží“.
Takzvaný unbundling, vlastnické oddělení výroby a přenosu energie, se dotkne velkých firem jako E. ON či EdF. V Česku by se týkal společnosti RWE Transgas, která je dodavatelem plynu a zároveň vlastníkem plynovodů. ČEZ by se návrh vyhnul, protože přenosovou síť vlastní společnost ČEPS. Ta sice patří státu, podle komise to ale není problém.
Navržená pravidla se budou týkat jak evropských firem na unijním trhu, tak firem zahraničních. Ačkoli to v návrhu není explicitně řečeno, komise přišla s představou jak chránit společný prostor před predátorskými podniky typu ruského Gazpromu. Zastřešující linií je, že na firmy ze třetích států bude platit stejný metr jako na domácí - unijní. Také Gazprom by proto musel prodat nebo nabídnout nezávislému operátorovi svoje plynové potrubí, kdyby chtěl koupit přenosovou soustavu v jednom či více členských státech.
Ale slovy komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse, „unbundling v případě firem ze třetích států nebude stačit“. Evropa bude mít další pojistky: mezi daným státem, v tomto případě Ruskem, a členskou zemí by se musela podepsat speciální dohoda. Až ta by umožnila, aby Gazprom získal kontrolní balíček akcií ve firmě spravující například německé dráty vysokého napětí nebo plynovod. Automatickým požadavkem by navíc bylo, že ve chvíli, kdy EU pustí na svůj trh Gazprom, musí i on do svých plynovodů pustit evropské konkurenty. Unie se tím vybavila de facto fatální zbraní proti cizím firmám, jež mají zájem získat významný podíl na evropském trhu s energiemi, ale kterým Evropané z nějakého důvodu nedůvěřují. Aby Piebalgsův návrh vstoupil v platnost, musí jej schválit jednotlivé členské státy a také evropští poslanci. Neočekává se, že se tak stane dříve než za dva tři roky. Proti porcování národních energetických šampionů se staví Francie a Německo. Nadšena není ani česká vláda.
***
Co je unbundling?
* Jedná se o oddělení produkce a distribuce energií, které v současnosti může zajišťovat pouze jedna energetická firma.
Proč jej Brusel prosazuje?
* Cílem je dosažení větší konkurence na evropském energetickém trhu.
