Existuje riziko, že přidělená podpora pro teplárny s kombinovanou výrobou je protiprávní, protože každou podstatnou změnu musí notifikovat Brusel – proto chce Evropská komise vědět, co a proč se v Česku v adventním čase odehrálo.
Modrý mák nedává miliardářům spát ani po deseti letech |
Tím, kdo má dát dohromady odpověď, je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Úřad dotaz v tomto smyslu z Evropské komise obdržel a v současné době čeká na vyjádření Energetického regulačního úřadu a ministerstva průmyslu a obchodu kdané věci,“ sdělil LN mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Komise nestanovila přesný termín, do kdy chce znát pozici České republiky – Energetický regulační úřad (ERÚ) tvrdí, že podklady předal do Brna „bezodkladně“ v pátek 25. ledna. Tři dny po tomto datu ale mluvčí ÚOHS i ministerstva průmyslu shodně uvedli, že na vyjádření regulátora, z jehož autonomní dílny kontroverzní cenové rozhodnutí pochází, stále čekají.
Problematických bodů kolem miliardy navíc je několik. Navýšení veřejné podpory pro takzvaný KVET – kombinovanou výrobu elektřiny a tepla – radní ERÚ oficiálně zdůvodnili nutností odlehčit teplárnám od nákladů na emisní povolenky. Evropská unie ovšem počet povolenek žene dolů a cenu nahoru úmyslně, aby přiměla výrobce upustit od špinavých zdrojů a snížila chrlení škodlivých látek do vzduchu. Pokud jeden členský stát naopak znečišťovatelům pomáhá, demotivuje jejich úsilí přejít na čistší zdroje – ostatně přesně takhle situaci ohodnotila rada ERÚ loni v září, když vydávala původní cenové rozhodnutí. Od září do prosince se nic nezměnilo; ceny i počty povolenek byly známé, přesto ERÚ teplárnám přilepšil.
Bonusová miliarda se zhusta rozpustí v příjmech tepláren, které spalují uhlí, což ani náhodou nespadá pod podporované, natož obnovitelné zdroje. A dostanou ji i malé výrobny, kterým není co kompenzovat, protože povinnost nakoupit povolenky se na ně nevztahuje. Radní uváděli, že nemohou diverzifikovat, ale dříve se to tak běžně dělalo. V neposlední řadě bude Brusel řešit otázku, jestli dodatečná podpora neměla nejdřív projít jeho schválením.
Rozhodlo tříčlenné torzo
Všechno se to nadto stalo v situaci, kdy z pětičlenného vedení ERÚ zbylo čtyřčlenné torzo poté, co předseda rady Vratislav Košťál rezignoval kvůli mocensko-názorovému rozdělení rady, které se vleče prakticky od jejího vzniku v létě 2017. Tři radní utvořili jeden blok – Vladimír Vlk, Vladimír Outrata a Jan Pokorný. Zbylí dva, Košťál s Rostislavem Krejcarem, nedostali občas pozvánky na jednání a většinou je těsná tříčlenná převaha přehlasovala. Krejcar se od změny cenového rozhodnutí pro vybrané teplárníky distancoval a svůj podpis nepřipojil.
Uhlobaron Čmejla utopil v máku dvě miliardy. V případu padla obžaloba |
Ministerstvo průmyslu na sklonku loňského roku apelovalo na regulátora, aby kontroverzní rozhodnutí legitimizoval shodou všech čtyř radních, když už je důvěryhodnost úřadu narušená polorozpadlým vedením, leč marně. Nutit k něčemu regulátora nelze, je to z podstaty nezávislá instituce, ale názorovým veletočem mezi zářím a prosincem se vedení úřadu zpronevěřilo zásadě předvídatelného a transparentního chování.
Bruselu strohé „ano“ stačit nebude
Na otázku, jestli si národní regulátor stojí za tím, že navýšení podpory pro KVET bylo v pořádku a nevyžadovalo notifikaci, odpověděl mluvčí úřadu Michal Kebort lakonicky: „Ano.“ S vyladěním odpovědi pro Brusel to ale bude složitější, protože má vzejít ze shody s ministerstvem průmyslu, které proti zvýšení podpory uplatňovalo námitky, a nebylo vyslyšeno.
„Ministerstvo musí zvážit další postup a souvislosti. Budeme-li s vyjádřením ERÚ souhlasit, postoupíme je Evropské komisi. Je na ní, jaký zvolí další postup v této věci vůči České republice,“ sdělil LN mluvčí resortu Milan Řepka. Na rozdíl od ministerstva Evropská komise může podporu shledat protiprávní a zrušit ji. Resort se mezitím věnuje tomu, aby poloprázdnou radu doplnil – běží výběrové řízení, v němž se do 31.ledna scházely přihlášky.
