Po celá desetiletí připomínaly Expo '58 v Praze jednak Bruselský pavilon na holešovickém výstavišti, jednak Bruselská restaurace na Letné - obě tyto památky však podlehly požáru. Bývalá restaurace byla v posledních letech sice zrekonstruována, slouží však už jinému účelu.
Československé úspěchy na Expo '58 i inspirativní architekturu, design, film i životní styl chce nyní znovu evokovat výstava, k jejíž přípravě se spojily Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie Brno, pražské Uměleckoprůmyslové museum a Národní technické muzeum, přičemž hlavním pořadatelem je Arbor vitae societas.
Z Bruselu do Prahy a Brna Výstavní projekt Bruselský sen (Československá účast na Světové výstavě Expo '58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let) bude postupně instalován na třech místech. Nejprve (od 9. dubna do 9. května) v Pražském domě v Bruselu, poté (od 14. května do 21. září) v Galerii hlavního města Prahy v Městské knihovně a konečně (od 20. listopadu do 1. března 2009) ji převezme Moravská galerie v Brně a představí v Uměleckoprůmyslovém museu.
Expozice v úvodu připomíná dobový kontext konce padesátých let v Československu a v první části atmosféru a hlavní dominanty světové výstavy, jako je například známá obrovská skulptura Atomium, přičemž by měla navozovat obdobný zážitek, jaký měli návštěvníci v roce 1958. Tehdejší Československo v Bruselu představilo exponáty ze strojírenství, historie, vědy i písemnictví, užitého umění a zejména multimediální překvapení, Laternu Magiku režiséra Alfreda Radoka.
K přitažlivým exponátům patřilo tehdy československé sklo, které na nynější výstavě zastupuje kolekce z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. To vše spolu s představou životního stylu první poloviny šedesátých let s jeho prudkými proměnami a většími možnostmi trávení volného času nabízí druhá část expozice. Zde významnou roli hrají fotografie, film a dobová umělecká díla.
Není divu, že československá účast na bruselském Expo před padesáti lety měla takový úspěch. Podílely se na ní totiž vynikající osobnosti tehdejší československé kultury: autorem libreta byl Adolf Hoffmeister, podoba objektu byla dílem uznávaných architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, přičemž na pojetí některých expozic se podíleli scénografové František Tröster a Josef Svoboda. Mezi dalšími to byl také zakladatel katedry průmyslového designu Zdeněk Kovář, autor monumentální vitráže Jan Kotík či Jiří Trnka s jeho Stromem hraček. Ostatně právě model a studii ke Kotíkově vitráži budou moci vidět i návštěvníci letošní výstavy.
Emoce v kontrastu světla a tmy Autorky konceptu výstavy Vanda Skálová a Daniela Kramerová (která je také kurátorkou) zdůrazňují její vizuální stránku. „Naším záměrem je prostřednictvím velkoplošných reprodukcí záběrů z expozice evokovat emotivní prostředí pavilonu a mistrné využití scénických prostředků - kontrast světla, tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, modelace pohybu návštěvníků -, které bylo pro naši expozici typické,“ říká Daniela Kramerová.
Vladana Rýdlová z pořádající Arbor vitae societas připomíná, že přes dlouhodobou přitažlivost bruselského fenoménu mu prozatím nebyla věnována významnější odborná pozornost.. „Po padesáti letech je tak čas zkoumat a pokusit se přiblížit, jaké tedy Expo '58 skutečně bylo, zhodnotit jeho význam v rovině umělecké, sociologické či politicko-kulturní.“
K výstavě je připravena i řada doprovodných programů - přednášky, výtvarné akce, multimediální inscenace i malý filmový festival. A především po dobu trvání výstavy budou umožněny komentované prohlídky nynějšího Pavilonu Expo '58 (bývalé Bruselské restaurace) na Letné.
