Z programátora se stal headhunterem, coby zapálený astronom šel studovat Vysokou školu ekonomickou a z manažera se stal nadšeným buddhistou.
* LN V roce 2007 jste ovládal sedmdesát procent trhu s pracovními portály. Od té doby se jich objevilo několik dalších...
Řekl bych, že každý den přibude nějaký nový pracovní portál, takže sám už nemám představu o tom, kolik jich je. Jsou jich stovky. To je ale zbytečné povídání, protože krize, která přišla na přelomu roku, přinesla náboru novou dimenzi a změnila chování firem, které přestaly plýtvat rozpočty a soustředily se více na poměr cena/výkon. Tím pádem bych řekl, že náš podíl ještě vzrostl, protože firmy si ke spolupráci vybraly dva nejsilnější portály a škrtly ty ostatní.
* LN Jak se v moři serverů dostat do povědomí lidí, kteří na netu hledají práci?
To je na dlouhou diskusi o marketingu, o PR a o „advokátech značky“ (zákazníků, kteří nějakou značku otevřeně doporučují – pozn. red.), o on-line komunikaci a o zákaznických akcích po republice a po městech. Svou roli hraje i výhoda prvního. Když jsem si Jobs.cz vymyslel, byl jsem na českém trhu první on-line komerční službou ještě před Seznamem. Začalo to v roce 1996 tím, že tam studenti nejprve hledali brigádu, pak práci, aby se uživili, a dnes jsou to ředitelé a hledají u nás zase brigádníky. Už je to běžná součást života.
* LN Začátkem roku vám přibyl mezinárodní konkurent Monster. cz.
On nepřibyl. Monster je jenom převlečený Jobpilot, a to byla původně německá firma. Američani koupili Němce a došlo k výměně jedné značky za druhou. Pro nás nic významného.
* LN Sám vlastníte dva vyhledávací servery, Jobs.cz a Práce.cz. Proč jste si přidal druhou doménu?
Jde o strategii. Je obecně známé, že lidé chtějí vyzkoušet více portálů. Z toho vyplývá, že je lepší konkurovat sám sobě, než aby mi konkuroval někdo jiný. To byl první důvod. Druhý je, že Práce.cz je orientována na masu lidí ze všech možných pozic celého průmyslu a regionů. Jobs.cz se orientuje na odbornější pozice a manažerskou úroveň. Je to jiná cílová skupina. Inspiroval jsem se koncernem Volkswagenu. Proč má jedna firma tolik značek? Má Škodovku, Audi, Seat. Proč? Každá ta značka má svůj trh a uspokojuje svého zákazníka. Proč bych to tak nedělal i já?
* LN Na Jobs.cz máte mezi nejlepšími zaměstnavateli Prazdroj a na Práci.cz Gambrinus. Nevyužíváte dva servery také na separaci konkurentů?
To není primární záměr. Běžně tam konkurence je. O to nejde. Jde o kvalitu značky a o významné zaměstnavatele, kteří pečují o svou image a nabízejí zaměstnanci více. Naučili jsme personalisty, aby uměli už v náboru oddělovat různé cílové skupiny uchazečů, a jak vidíte, funguje personální marketing v náboru dobře.
* LN Jak se stát významným zaměstnavatelem na vašem serveru?
Především jím být. Nejde jenom o to, zaplatit si službu. Významným zaměstnavatelem se stanete, pokud je vaše značka opravdu silná a má svůj vnitřní záměr i potenciál být dobrým zaměstnavatelem. Jsou to firmy, které do své značky i do svých zaměstnanců investují a tvoří to součást jejich firemní kultury. Zabývají se jak kvalitou náborového procesu, tak svými zaměstnanci. Nemělo by se stát, že do firmy pošlete svůj životopis a nikdo se vám ani neozve. Tak se dnes uvědomělá firma nechová.
* LN Snažíte se své inzerenty nějak kontrolovat? Jestli jsou opravdu dobří zaměstnavatelé?
Co je kontrolovat? To by na to musela být na světě nějaká metodika. Ta ale není. Jde spíš o naše dlouhodobé zkušenosti se zaměstnavateli a o zkušenosti zaměstnavatelů s námi. V každé firmě pracují lidé a může se stát něco, co není úplně správné. Ale jsme lidé. Neznamená to, že daná firma už proto není dobrý zaměstnavatel. Musí si to hlídat sama, jinak peníze investované do jejího renomé padnou vniveč.
* LN Zmínil jste situaci, kdy se firma neozve na zaslaný životopis. Zrovna dneska se na to dotazujete anketou návštěvníků vašeho webu…
Proto jsem to říkal. Je to nejčastější problém, který se děje. Firmy si neuvědomují, jak důležité je s uchazeči komunikovat. Jsou to jejich potenciální zákazníci, když už ne zaměstnanci. A když jim ti lidé nestojí za to, aby jim řekli: „Děkujeme, nezlobte se, pozici jsme obsadili,“ tak se lidé zamyslí, jakou pak můžou mít důvěru k jejich produktům. Pak chodí a říkají: „Já bych od nich tu pračku nekupoval.“ Je velmi nemoudré neinvestovat do komunikace s kandidáty. Někdy je to ovšem složité, když se vám přihlásí na pozici třeba dvě stě lidí. Existuje však aplikace, která to umí řešit.
* LN To potvrzuje i výsledek ankety. Nezbytnou součástí pracovních portálů jsou i rady, jak postupovat při hledání práce, například jak psát životopisy. Myslíte si, že v tomto směru došlo během posledních let k nějakému výraznému zlepšení?
Řekl bych, že až tak moc ne. Lidé, kteří hledají práci na internetu, píšou životopisy už léta kvalitně. Stále ale existuje spousta lidí, kteří svůj životopis dobře připravit nedokážou. Nejde už o to, že by tam psali, že tatínek pracoval v JZD, což je úplně k ničemu. Ale jsou různé druhy životopisů a málokdo ví, který použít při jaké příležitosti. Navíc stále přicházejí mladí lidé, takže je to takový nekonečný proces. Letos například lidi na našich portálech nejvíce zajímaly právní poradny, což souvisí s určitou nejistotou na pracovním trhu.
* LN Začínal jste jako programátor, pak jste dělal marketing a nakonec jste se dal na personalistiku. Jak je pro programátora těžké stát se marketérem nebo personalistou?
Není to tak těžké, když jsem to zvládl. Ale bylo to v kontextu doby. Já začal programovat v devadesátém roce. Tenkrát o byznysu nikdo nic nevěděl. Dneska se všechny tyto oblasti rozvinuly. Existují tisíce programovacích jazyků. Být špičkový programátor proto není tak jednoduché jako dřív a stejně tak není lehké být dobrým marketérem či personalistou. Tenkrát nebylo tak složité přepnout se z programátora na marketéra, protože stejně jako jsem o tom nevěděl mnoho já, nevěděli moc ani všichni ostatní. Na druhou stranu lidé mění profese i v dnešní době. Když člověk chce, tak to dokáže.
* LN Pomohl vám headhunting k vybudování serverů?
Hodně mi to období pomohlo. Nahlédl jsem do podstaty věci a pochopil, jak to funguje. Měl jsem štěstí, že jsem už měl za sebou to programování, což ostatní neměli, a tak jsem mohl založit Jobs.cz. Byl jsem náhodou na správném místě ve správnou dobu.
* LN Při jedné diskusi v NetClubu jste vyprávěl o výhodách spojení buddhismu s podnikáním. Jaké jsou tedy vaše argumenty?
Buddha byl nejlepší manažerský poradce, jakého jsem kdy četl. Ono se v Česku myslí, že to je náboženství, že se tomu musí věřit. Mě ale fascinovalo to, že Buddha prohlásil: „Nikdy nikomu nevěř, natož mně.“ A tak jsem ho začal studovat a zjistil jsem, že je to celé o racionální příčině a následku. Lidé často nepřemýšlejí o důsledcích svých činů, přemýšlejí jen o tom, čeho chtějí dosáhnout. Důležité ale je zamýšlet se i nad důsledkem. Proto jsem začal uvažovat jinak. Pokud chci určitý důsledek, jakou mám vyvinout příčinu?
