TEL AVIV (od dopisovatele LN v Izraeli) Mezinárodní mírová konference v Annapolisu by se mohla stát důležitým mezníkem v mírovém procesu mezi Izraelci a Palestinci. Cítí to i odpůrci jednání a případné budoucí dohody - a to na obou stranách barikády. Vždyť každá dohoda si vyžaduje kompromis a zřeknutí se maximalistických požadavků, na to nejsou radikálové z obou táborů připraveni.
Palestinští extremisté vědí, že dojdeli k dohodě, budou se muset zříci snu o „Velké Palestině“ a také ultimativního požadavku návratu palestinských uprchlíků do „jejich původních domovů“ - zejména bude-li dohodu podporovat převážná většina arabských států. Proto prohlašují, že jednáním s Izraelem se předseda Mahmúd Abbás (abu Mázin) dopouští zrady.
Židovští osadníci vědí, že dojdeli k dohodě, rozplyne se sen o „Velkém Izraeli“ a bude nutno likvidovat židovské osady na okupovaných územích. Proto přirovnávají konferenci v Annapolisu k mnichovské konferenci o Československu v roce 1938. Jediným rozdílem prý je fakt, že „Československo opustil Chamberlain, kdežto Izrael zrazuje jeho vlastní premiér Olmert“. Je skoro symbolické, že včera odpůrci konference svolali současně dvě shromáždění: v Jeruzalémě demonstrovali židovští osadníci ze západního břehu Jordánu a jejich političtí spojenci, v Gaze doslova ve stejné hodině příznivci Hamásu, Islámského džihádu a jiných extremistických skupin. Řečníci tu a tam vycházeli z opačných stanovisek, vyjadřovali vzájemně protichůdné argumenty, měli však společného jmenovatele: představitelé osadníků i Hamásu vidí hrozbu v uskutečnění „nebezpečných“ mírových snah konference, a proto proti ní brojí.
Kromě izraelských a palestinských extremistů má mírový proces ještě jednoho nepřítele - teokratický režim v Íránu.
