V belgických volbách vyhrála Nová vlámská aliance, která usiluje o posilování pravomocí Vlámska a nevylučuje ani rozdělení země.
BRUSEL/PRAHA Vlámské silnice lemují stovky radarů, které měří rychlost, zatímco ve Valonsku není téměř jediný. Vybrané pokuty se ale přerozdělují mezi oba regiony. I to byla jedna z výtek, kterou při své kampani zmínil vítěz nynějších belgických voleb Bart De Wever.
Byla to ale výhrada nejmenší. Bohatší Vlámové totiž každoročně „nalévají“ do chudšího Valonska miliony eur. „Těžce pracující sever podporuje jih, stejně jako v Itálii,“ charakterizoval to pro BBC Pascal Francois, architekt z vlámského města Aalst.
Právě spory mezi Valony a Vlámy přiměly k demisi premiéra Yvese Leterma. Jeho vláda se nebyla schopná dohodnout na reformách, které se týkaly zejména jazykových a volebních práv frankofonní menšiny na vlámských předměstích Bruselu. „Má tato země ještě smysl?“ ptal se tehdy po dubnovém pádu vlády v titulku belgický list Le Soir.
Vítěz předčasných voleb, Nová vlámská aliance, si myslí, že příliš nemá. Usiluje totiž o postupné posilování pravomocí Vlámska a poté možná i osamostatnění regionu.
Podle názoru vlámských separatistů má region všechny právní náležitosti samostatného státu – stálé obyvatelstvo, jasně vymezené hranice, vlastní parlament i vládu. De Wever na rozpadu Belgie netrvá, ale ani ho nevylučuje. „Rozpad Belgie by byl hloupý, protože Flandry by přišly o Brusel a staly by se mezinárodním vyvrhelem,“ citovala ho agentura Bloomberg. Na druhou stranu se ale nechal slyšet, že kdyby k rozdělení mělo dojít, tak po vzoru Československa. „Jestliže k tomu dojde demokraticky, jako tomu bylo v případě Česka a Slovenska, nebude to žádný problém,“ prohlásil 39letý lídr Nové vlámské aliance.
I britský list The Guardian v souvislosti s volbami napsal, že „Belgie směřuje k sametovému rozdělení po vzoru Československa“. Podle analytiků rozpad země určitě nehrozí akutně, je ale mnohem blíže, než tomu bylo dříve.
Možné rozdělení země by ale nebylo vůbec jednoduché. Co totiž s dvojjazyčným Bruselem, který je sídlem NATO i evropských institucí? Přiřknout ho jedné či druhé komunitě by bylo nepředstavitelné. Objevily se proto spekulace, že by mohl být samostatný, nikdo však už do hloubky neřešil, jak by to mohlo vypadat v praxi.
Podle průzkumu, který si nechal provést francouzský deník FranceSoir, by v případě rozpadu Belgie byla většina Francouzů pro připojení Valonska k zemi galského kohouta. Ale co by se pak stalo s Belgií? A s jejím členstvím v EU a jejími závazky, které byly již dříve vyjednány, na koho by přešly? Nezodpovězených otázek je velké množství.
Jak vážně to vlámští separatisté se svými plány myslí, ukáže až čas. Nyní je nejdůležitější, aby v zemi vznikla co nejdříve fungující vláda. Zaprvé kvůli tomu, že Belgie od 1. července předsedá Evropské unii. Za druhé proto, že nejistota by mohla prohloubit finanční krizi v zemi. „Jestliže nebude do září vytvořen kabinet a krize bude pokračovat, zareagují na to i trhy,“ uvedl ekonom Jacques De Pover.
Podle výsledků voleb získala Nová vlámská aliance 27 křesel, frankofonní socialisté budou mít o křeslo méně. Podle médií by však vládu mohlo tvořit dokonce až osm stran. Další kroky má nyní v rukou belgický král Albert II. Na něm je, aby vybral člověka, kterého pověří zformováním a případně i vedením nové vlády.
***
BOHATÉ VLÁMSKO A CHUDÉ VALONSKO
Ekonomické rozdíly
Produktivita ve Vlámsku je o 20 procent vyšší než ve Valonsku HDP na hlavu (2006) Brusel 55 100 eur Vlámsko 27 900 eur Valonsko 20 100 eur Nezaměstnanost je mezi Valony dvakrát vyšší než u Vlámů - v roce 2005 činila 9,3 procenta, respektive 17,6 procenta V metropoli Bruselu je pak hrubý domácí produkt na hlavu mnohem vyšší než v jiných regionech - a sice kvůli tomu, že mnoho lidí žije ve Valonsku či Vlámsku, ale pracuje v metropoli, takže se jejich výdělky počítají zde
