Jihočeský Dráchov rozvodněná Lužnice smetla hned dvakrát, v letech 2002 a 2006, do třetice však už voda obec se zhruba 250 stálými obyvateli nenachytala. Důvod, proč Dráchovští mohou letošní povodně sledovat ze sucha svých domovů, je prostý: na základě negativních zkušeností s vodním živlem si obec vydupala protipovodňovou ochranu.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Kdybyste viděli, co za tím bylo práce. Jak jsme okolo toho museli běhat a jak jsme zpočátku naráželi,“ popisuje místostarosta Miroslav Fousek. Jeden majitel nás vytrvale odmítal. Nechtěl ani slyšet, že by na jeho půdě měly vyrůst zábrany. Až po pátém jednání, kdy už jsme se odvolávali na dobré vztahy našich babiček, povolil,“ vzpomíná Fousek.
Hráz bez protekce
Vznik hráze a protipovodňové zídky tak dostal zelenou. Investici ve výši 21 milionů korun zaplatilo ministerstvo zemědělství, starosta vyvrací i podezření okolních vesnic, že Dráchov získal protekci díky tomu, že z něj pochází stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek. "Mohu odpřisáhnout, že Honza se na tom nepodílel ani jedním procentem. Všechno jsme si vyběhali sami,“ dušuje se.
Z trpké zkušenosti se však poučila i mnohem větší města. České Budějovice v roce 2002 ve dvou vlnách zdevastovaly rozvodněná Vltava s Malší a způsobily tak největší povodně v historii města, voda v historickém centru sahala po pás. Letos však jihočeské krajské město velkou vodu přečkalo doslova v suchu, zapracovalo totiž na protipovodňových opatřeních. "Bez nich bychom z toho takto nevybruslili," říká rozhodně primátor Budějovic Juraj Thoma.
FOTOGALERIE: Lidé začali uklízet spoušť |
V Budějovicích prohloubili koryto
Jihočeské krajské město hned po katastrofě před jedenácti lety začalo řešit, jak vodě v budoucnu úspěšně čelit. "Zadali jsme projektovou dokumentaci na povodňové opatření podél toku," popisuje primátor. Město se nakonec dostalo do projektu Dokončení Vltavské plavební cesty, který byl kritizován kvůli příliš vysoké ceně, Českým Budějovicím však přinesl ochranu před vodou.
"Především se prohloubilo a rozšířilo koryto Vltavy, což mělo naprosto zásadní vliv, protože to zvýšilo kapacitu," popisuje Thoma, hned ale připouští, že město stále kompletně v bezpečí není. "Na Malši jsme zatím ochranu nepostavili, i když v rozpočtu na ni máme 20 milionů korun. Jisté občanské sdružení totiž vše rozporuje a neustále se odvolává," stěžuje si Thoma.
Strakonice: za minutu dvanáct
Ochrana se vyplatila i Strakonicím ležícím na řece Otavě, v roce 2002 se tam voda zpustošila centrum a vlila se dokonce do hradu. Města ji navíc stihlo dostavět za minutu dvanáct. "Měli jsme velké štěstí, projekt jsme dostavěli loni, letos jsme ho kolaudovali," přiznává starosta města Pavel Vondrys.
Celkem vyšla protipovodňová opatření ve Strakonicích na 150 milionů korun. "Něco jsme platili sami, něco ve spolupráci s Povodím Vltavy. Zpevnili a navýšili jsme hráze, vytyčili jsme rozlivové oblasti a jsme rádi, že nám to zafungovalo," pochvaluje si starosta. Letošní velkou vodu město přestálo bez větších potíží, kromě nových opatření i díky tomu, že hladina vody se letos nezvedla tak vysoko.
Písek letos zachránila povodňová ochrana na menších tocích. "Byly podobně rozvodněné jako v roce 2002," popisuje starosta Ondřej Veselý. Zároveň ale připouští, že městu pomohl menší vzestup hladiny Otavy než před jedenácti lety. "Pokud by na Otavě přišla stejná voda jako v roce 2002, bylo by to stejné," míní. Pro připomenutí: Písek tehdy patřil mezi nejvíce postižená místa Česka, voda poničila historický most ze 13. století, utéct před ní musely čtyři tisíce lidí, škody se počítaly na 200 milionů korun.
Na severu nestíhali
Na severu Česka řadu staveb zabraňujících vodě nestačili dodělat. "Spousta jich byla těsně před dokončením a do toho nám vlétla tato povodeň," zoufá si Ladislav Merta z povodí Labe, které má stavby na starosti. Asi nejviditelnějším případem jsou Zálezlice na Mělnicku. K dokončení hráze tam chybělo osm metrů, jenže provizorní "zátka" ze zeminy nevydržela a vesnici opět zatopila voda.
Ochrana před stoletou vodou za 544 milionů korun není dokončena ani v samotném Mělníku, město na soutoku Vltavy a Labe však odolává. "Snad to tam vydrží. Jinak by voda zalila zhruba 300 domů a přístav, škody by byly stejné jako před jedenácti lety," varuje Merta. Jinde ale dostavět stihli. "Ochrana zafungovala na Čistém v Hostinném a v Jaroměři, na Doubravě ve Vrdech/Zbyslavi," přibližuje Merta.
