Náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička má na ministerstvu na starosti vysokoškolské vzdělávání. To dneska neznamená, že by vysokým školám říkal, co smějí a co nesmějí. Jeho úkolem je hledat spolu s experty takové nástroje, aby vysoké školy fungovaly co nejlépe bez příkazů shora, tedy například aby dávaly šanci co největšímu počtu uchazečů, ale aby při tom neúnosným způsobem netrpěla kvalita výuky a její výsledky. Přirozeně jde zejména o nástroje ekonomické.
* LN Nedávno jste se vrátil ze setkání ministrů školství takzvaného Boloňského procesu. Prý tam po vás málem házeli kamení.
Ono to zasedání začalo v Budapešti a pak se přejíždělo vlakem do Vídně. Už v tom vlaku nás varovali, že mohou přijít potíže. Nakonec jsme ani do Vídně nedojeli. Už před městem nás nechali vystoupit a do centra až těsně k hotelu nás vezli autobusy. Bylo to docela dramatické, poprvé jsem zažil na vlastní kůži, že na mne někdo hrozil.
* LN Bylo protestujících hodně?
Říkali, že asi tři a půl tisíce. Ale předtím už bylo něco podobného i v Německu. U nás pak podpořila tyto protesty jen poměrně malá skupina studentů.
* LN Myslíte tím iniciativu Vzdělání není zboží? Co ta má společného s Boloňským procesem, který směřuje k sjednocování vzdělávacích podmínek v Evropě?
Myslím, že směšují tento proces s něčím, co s ním de facto nesouvisí. Pokud vím, někteří protestující poukazovali na to, že se vytrácí duch svobodného vzdělávání. A to například omezováním možností multioborových studií. Ptal jsem se kolegů z Německa, kde se námitka objevila, jestli to omezování náhodou nesouvisí s faktem, že multioborová studia bývají většinou delší než ta běžná, takže se státu dost prodražují. Spousta lidí studuje třeba osm let. Odpovědi se mi nedostalo, ale nejspíš jsem se nemýlil.
* LN Vy vidíte na Boloňském procesu sbližování evropských vzdělávacích systémů jen pozitiva?
Víte, já se ho účastnil nejdřív jako prorektor pro styky se zahraničím Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. A mohl jsem sledovat, co studentům přinesl fakt, že začali víc vyjíždět ven. Když jsem viděl, jak se ti lidé, kteří odjížděli jako nedostatečně sebevědomí a nepříliš komunikativní chemici, vracejí po osmi nebo deseti měsících na zahraničních školách proměněni, nemohl jsem než mít radost. Mobilita studentů, ale i učitelů je jednoznačně pozitivní věc. A Boloňský proces, směřující k jednotnému systému strukturování studia a jeho hodnocení, k ní významně přispívá.
* LN Posuňme se teď k něčemu jinému: Podle našich informací se má měnit způsob financování českých vysokých škol, který byl dosud založen převážně na počtu studentů. Čím víc studentů škola má, tím víc státních peněz dostává.
Upřesnil bych to: studentů a absolventů.
* LN Dobrá. Chystají se změny?
Některé už se objevily. Pro rozpočet letošního roku jsme zavedli další kritérium, které se skládá ze čtyř částí:výkon ve výzkumu a vývoji, schopnost získávat i mimorozpočtové zdroje, počet profesorů a docentů a počty vyjíždějících a dojíždějících studentů a učitelů.
* LN A znamená to skutečné změny v množství přidělovaných státních dotací?
Znamená. U čtyř vysokých škol se tím objem peněz, které ze státní kasy získaly, meziročně zvýšil, u ostatních se snížil. To snížení bylo ale do jisté míry způsobeno i faktem, že se tentokrát meziročně snížil o 1,3 procenta celkový objem peněz.
* LN Můžete říct, u kterých škol se rozpočet zvýšil?
No, zatím bych nerad...
* LN Řeknete alespoň, kolik činilo největší snížení?
U některých škol to bylo meziročně až deset procent. To se nám ale zdá příliš, takže napříště chceme dát do pravidel podmínku, že rozpočet školy by neměl meziročně klesnout o víc než pět procent.
* LN Takže počet studentů už nemá hrát při financování vysokých škol zásadní roli?
Pořád bude dominantní. Jeho váha bude činit kolem 70 procent.
* LN A váha toho nově zavedeného kritéria má být...
Kolem sedmi procent
* LN A v jejich rámci bude záležet víc na výzkumu a vývoji, nebo na mobilitě?
V rámci toho nového kritéria bude mít největší váhu úspěšnost ve výzkumu a vývoji.
* LN Jaký je účel změny?
Aby vysoké školy už nebyly nuceny zvyšovat počet studentů za každou cenu. Oni stejně nebudou k dispozici. Vždyť populační křivka klesá. V zásadě by se ale dalo říct, že chceme méně tlačit na kvantitu a zvýšit důraz na kvalitu.
* LN Budou moci existovat školy, které se budou specializovat například na bakalářská studia?
Ano, takové rozrůznění vysokých škol předpokládáme. Vedle univerzit zaměřených na výzkum a vývoj by měly existovat právě školy zaměřené především na vzdělávání v bakalářských programech.
* LN Jak je k tomu chcete dovést?
Tím, že jim omezíme počty studentů v navazujícím magisterském a doktorském studiu, avšak nebudou muset výrazněji redukovat počty studentů bakalářského studia.
* LN Jestli tomu dobře rozumím, půjde teď o to, snižovat počty nově přijatých vysokoškolských studentů, zejména pak do navazujícího magisterského a doktorského studia
Ano, počet nově přijatých budeme muset snižovat. Přitom ale věřím, že vláda bude dávat na vysoké školy stále stejný, ale spíše větší objem peněz. Skutečností totiž je, že jsme, pokud jde o procento HDP vydávané na terciární vzdělávání, mezi vyspělými zeměmi (konkrétně OECD neboli Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) hluboko pod průměrem.
* LN Takže by se měl zvyšovat státní příspěvek na jednoho studenta.
Ano.
* LNA nebudeme omezovat vzdělanost?
Myslím, že ne. Vždyť teď odchází do terciárního studia – tedy většinou na vysoké školy (plus vyšší odborné) – už dvě třetiny populačního ročníku. A skoro každý, kdo získá bakalářský diplom, chce studovat ještě dál. Něco takového postrádá smysl.
***
Profil Vlastimil Růžička (61) Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, s níž je spojena i jeho vědecká kariéra. V letech 2002–2007 na ní působil také jako rektor. Má za sebou pobyty na zahraničních univerzitách v Dánsku, USA a ve Francii. Tam se stal dokonce rytířem řádu Akademických palem. Není členem žádné politické strany. Od roku 2008 je náměstkem pro vědu a vysoké školy na ministerstvu školství. Je ženatý má, dvě dcery.
Skoro každý, kdo získá bakalářský diplom, chce studovat ještě dál. Něco takového postrádá smysl.
