náhledy
Václav Nekolný při zkoušení motoru, který drony Primoco pohání.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Do budoucna se má prý byznys točit kolem tří hlavních oblastí – monitorování hranic a pobřeží, ochrana enegetické infrastruktury a geodesie.
Autor: Petr Topič, MAFRA
První, co byste v „dronařské“ dílně čekali, asi nebudou role s laminovými, karbonovými a skelnými plachtami. Dohromady ale tvoří přesně vyvážený mix mezi lehkostí a odolností.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ladislav Semetkovský s jedním ze svých „dětí“. Modelem dronu ONE 150.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Drony z Radotína míří do celého světa, momentálně létají v africké Burkině Faso i ve vzdálené Malajsii. „Míříme hlavně na Afriku, Blízký Východ a východní Asii,“ říká Semetkovský pod mapou světa ve které jsou zapíchané červené připínáčky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Všichni zaměstnanci dílny Primoco už předchozí zkušenost s leteckým průmyslem mají.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V Primoco to vlastně vypadá trochu jako ve velké modelářské dílně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
I přes to, že se jedná o velmi sofistikované stroje, návštěvník dílny se neubrání pocitu, že se tu vyrábí prakticky „na koleně“.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Dokonce i pístový motor je modelem, který si Primoco vyvinulo.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Odlehčená a zjednodušená verze dronů poslouží také české armádě. Nikoli ale jako zbraň - letadla budou naopak sestřelována při výcviku protivzdušné obrany a letectva.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jediné dva aspekty výroby si Primoco nedělá samo - kamerový systém a datovou síť, díky které lze letadlo ovládat na vzdálenost až 200 kilometrů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Drony Primoco nikdy nebudou osazeny zbraňovými systémy, tvrdí zakladatel firmy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Tělo dronu, neboli drak, se vyrábí ze směsi lamina, karbonu i skla.
Autor: Petr Topič, MAFRA