Příklon k bezmasému stravování a zvýšení podílu obilovin a luštěnin se nelíbí například Pavlu Grasgruberovi z Fakulty sportovních studií brněnské Masarykovy univerzity. „Obiloviny a luštěniny jsou všude na světě společným jmenovatelem dětské podvýživy. Autorky nových nutričních doporučení pro školní jídelny však šíří názor, že jsou zdroji kvalitních živin. Vysokoglykemické škroby z obilovin jsou navíc i klíčovým spouštěčem kardiometabolických chorob – od obezity přes diabetes až po kardiovaskulární nemoci,“ řekl pro Lidovky.cz Grasgruber.
On sám otevřeně vystupuje proti projektu Zdravá školní jídelna, kterému se věnují odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a který představuje, jak by mělo školní stravování vypadat v blízké budoucnosti. Alexandra Košťálová ze SZÚ pro Lidovky.cz odmítla Grasgruberovy výtky s tím, že je to věčný, nikoli věcný kverulant.
Méně masa prospívá tělu i planetě
Specialista na výživu se domnívá, že rozmanitější menu dětem prospěje. Co nikdy nesvědčí, je jakýkoli extrém. Jídelníčku z pera SZÚ se předseda České asociace nutričních terapeutů Martin Krobot zastal – zpestření například bulgurem zažívání i kondici prospěje. „Maso skutečně není potřeba zařazovat každý den, několikrát v týdnu lze připravit oběd například z luštěnin, tofu či vajec,“ uvedl pro Lidovky.cz Krobot.
Snižování množství zkonzumovaného masa je podle něj vhodné z hlediska zdravotního, ale i kvůli životnímu prostředí. „Na druhou stranu je maso pro děti výborným zdrojem dobře vstřebatelného železa – zejména maso červené, a dobře využitelných bílkovin. Druhy masa je pak dobré mezi sebou střídat a vyhýbat se příliš tučným, jako je například vepřový bok,“ dodal.
Podle Krobota je třeba dbát na vyváženost jídelníčku a neodmítat plošně žádnou z jeho součástí. „Obiloviny jsou velmi často démonizovány a bývají označovány za hlavní příčinu obezity. Z hlediska živin jde však o významnou součást jídelníčku, a to jak v případě obyčejných variant, tak obzvláště těch celozrnných, které jsou velmi dobrým zdrojem vlákniny a některých vitaminů a minerálních látek,“ sdělil Krobot.
Pandemie se podepsala i na tělesné kondici
Podle potravinové pyramidy by měl člověk zkonzumovat šest porcí obilovin denně, jedna porce má být přitom velká jako pěst například u vařené rýže či pohanky nebo jako otevřená dlaň u krajíce chleba. Velikost porcí se u dětí a u dospělých liší. Obiloviny jsou podle Krobota významným zdrojem komplexních sacharidů, které jsou základním zdrojem energie, některých vitaminů B, hořčíku a zinku. Zároveň však upozornil, že některé živiny naopak neobsahují vůbec, nebo jen v menším množství. „Proto je důležité je kombinovat s dalšími potravinovými skupinami,“ dodal. Důležité je zařadit i ovoce, zeleninu, mléko a mléčné výrobky, luštěniny, vejce, maso, ryby a ořechy.
Zemřel nejmladší Američan, který dělal rozhovor s prezidentem. V jedenácti se ptal Obamy na školní obědy |
Obezita u dětí je dlouhodobý problém, který pandemie ještě prohloubila. Školy byly většinu roku zavřené, žáci seděli doma a učili se distančně ze svých pokojíčků, kde mnozí zůstávali celé dny. Po vyučování často dál trávili čas za obrazovkami počítačů, protože jim odpadly i kroužky a sportovní aktivity, čímž přišli o pravidelný pohyb i ti nejzapálenější sportovci. Život mezi čtyřmi zdmi se často projevil zpřeházeným denním režimem, změnou spánkového rytmu, v některých případech i psychickými problémy. Obezita přitom netrápí jen děti, podle České unie sportu se týká 71 procent mužů a téměř 57 procent žen.
Shazovat nárůst hmotnosti jen na obiloviny je však podle Krobota zavádějící. „Co se týká obezity, tu nezpůsobují konkrétní potraviny nebo potravinové skupiny, ale nadbytek energie nekompenzovaný jejím výdejem. Obiloviny jako zdroj sacharidů se na našem energetickém příjmu podílí, ale určitě nelze říct, že by obiloviny obezitu způsobovaly – vždy se jedná o příjem energie ze všech potravin, které konzumujeme,“ okomentoval Krobot.
„Chudí jsou malí a tlustí“
Podle Grasgrubera obezitu způsobuje nadbytek prázdných kalorií a podvýživa. Ti, kdo mají málo živin, jsou podle něj spíše malí a tlustí. „Mládež konzumující kvalitní živočišné bílkoviny je vysoká a současně štíhlá, zatímco malá tělesná výška se pojí s nejvyšším výskytem obezity,“ uvedl. Obezitu a postavu malého vzrůstu přisuzuje nižším sociálním vrstvám. „Nekvalitní strava nižších společenských vrstev je charakterizována vyšším podílem obilovin a řepného cukru, jež jsou klíčovými spouštěči obezity,“ říká Grasgruber.
PUNČOCHÁŘ: Šéfkuchař se vydal do školní jídelny, nedalo se to jíst |
Doporučené denní dávky bílkovin ve školních obědech by podle Grasgrubera měly být vyšší. Tvrdí, že české děti jich mají nedostatek, pro což ale hledá oporu ve výzkumu, který provedl u dvou tisíců dospělých středoškoláků ve věku 18 až 21 let a jehož proměnnými byly tělesný tuk, chození na školní obědy a vzdělání rodičů. Jeho závěry jsou následující: středoškoláci z rodin, kde měli oba rodiče vysokoškolské vzdělání, chodili více na obědy a vykazovali méně tělesného tuku. Zatímco ti, jejichž rodiče neměli vysokoškolské vzdělání, na obědy nechodili a měli více tělesného tuku.
Obědy, ať už ty školní či mimoškolní, ale nejsou to jediné, co děti a dospělí přes celý den konzumují. „Kvalitní data o spotřebě potravin u různých věkových skupin v České republice bohužel nemáme, nelze tedy s jistotou říci, zda děti konzumují dostatek té či oné živiny. Obecně se však v praxi setkáváme s tím, že dostatek bílkovin u dětí nebývá problém. Pokud se v jídelníčku pravidelně objevují maso, ryby, vejce, luštěniny a mléčné výrobky, lze předpokládat, že bude bílkovin obsahovat dostatek,“ sdělil Krobot.
Podle Grasgrubera jsou ale nakonec v boji proti dětské obezitě změny ve školním stravování v podstatě k ničemu, protože obézní děti podle něj neobědvají ve škole. „Projekty zaměřené na prevenci obezity prostřednictvím reformy školních obědů se zcela minou účinkem, protože obézní děti do školních jídelen nechodí, a snížení dávek bílkovin naopak zhorší kvalitu stravy dětem, které momentálně ze školního stravování benefitují,“ myslí si Grasgruber.
