VĚDNOHUBKY
Jiný kraj, jiný mrav. Zatímco stavitelé Karlova mostu vylepšovali maltu syrovými žloutky, ve starověké Číně přidávali ze stejných důvodů hustou rýžovou polévku. Superpevnou maltu používali ve východoasijské říši už okolo pátého století našeho letopočtu při budování hrobek, pagod a městských hradeb. Některé z těchto staveb přečkaly zemětřesení přírodní, a dokonce i civilizační. To když je v době kulturní revoluce lidé zfanatizovaní komunistickým diktátorem Mao Ce-tungem chtěli zbourat pomocí buldozerů.
Tajemství superpevné malty odhalil řadou analýz tým chemika Ping-ťien Čan-ka z Če-ťiangské univerzity v čínském městě Chang-čou. Vědci zjistili, že starověcí stavitelé do směsi standardně vyrobené z hašeného vápna přidávali rýžovou polévku. Vařili ji z mimořádně lepkavé rýže, dnes známé pod názvem jasmínová.
V maltě je díky tomu amylopektin, což je jeden z polysacharidů – a podle vědců jde pravděpodobně o první stavební pojivo obsahující organické a anorganické látky. Podle článku uveřejněného v květnovém čísle časopisu Accounts of Chemical Research, vydávaném American Chemical Society, poslouží poznatky o složení malty při rekonstrukci starověkých stavebních památek.
Mladí učitelé matematiky bývají ve třídě úspěšnější, než když jsou už na sklonku své kariéry za katedrou. Tento závěr vyplývá ze studie uveřejněné začátkem června v časopisu Nature. Vědci z americké Northwestern University zkoumali po šedesát let studijní postupy více než sedmi tisíc matematikářů, kteří absolvovali v letech 1900 až 1960, a zároveň sledovali osudy jejich žáků.
Ukázalo se, že učitelé jsou v první třetině svojí profesní dráhy lepšími pedagogy než v poslední. Podle spoluautora studie Luíse Amarala naznačují výsledky výzkumu limity lidského úsilí. Matematici v závěru své kariéry by už neměli vyučovat doktorandy, protože se to jeví jako kontraproduktivní. Přesluhující učitelé mohou být totiž velmi vzdáleni postupům, kterými dokážou studenty zaujmout.
Autoři dokládají svoje závěry několika fakty. Když například matematiku vyučoval mladý pedagog, zvolilo si tento vědní obor jako svoje další povolání o 37 procent více studentů, než se očekávalo. Pokud svět čísel přibližoval učitel v poslední třetině své kariéry, vybralo si matematiku jako svoji profesi o 31 procent méně absolventů, než se očekávalo.
Jednou se uvádí, že konzumace čokolády škodí, podle jiné studie naopak prospívá, jindy jsou na pranýři nebo piedestalu pistáciové oříšky, cukr, káva, limonáda, čaj... Rum zatím nebodoval ani v jedné kategorii, ale třeba se taky dočkáme. Nyní přichází nová informace. Konzumace více než tří burgerů týdně zvyšuje u dětí riziko, že dostanou astma nebo jiné dýchací potíže.
Při takové zprávě jaksi podvědomě naskakuje otázka, zda ji brát zcela vážně. Faktem je, že autoři studie vypracované na německé univerzitě v Ulmu během deseti let zkoumali jídelníček a zdravotní stav přibližně 50 tisíc dětí ve 20 zemích. Dostatečný počet pro seriózní data.
Dalším argumentem pro důvěryhodnost zmíněného výzkumu je skutečnost, že studii uveřejnil začátkem června britský časopis Thorax, mezinárodní periodikum specializované na choroby dýchacích cest. Patrně nějaká souvislost mezi karbanátkem v -žemli a astmatem opravdu existuje.
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN
