Až tady ve švédském Örnsköldsviku pojede výroba pásových obrněnců CV90 pro českou armádu naplno, bude se jí věnovat na plný úvazek bezmála 400 lidí. Zatím to je asi třetina. Inženýři už ovšem mají za sebou důležitý milník a blíží se rychle k dalšímu.
Dokončili prototyp kanónové věže a chystají se ještě v průběhu léta na testovací střelby. Jinak standardizovaná část nese nenápadné označení CZ PQ 001 a ještě prochází úpravami přesně podle přání českých vojáků. Už v září pak mají ve švédských dílnách začít „stříhat“ ocel na šasi úplně prvního českého obrněnce.
„Standardní věž vyvinutou pro dodávky do Nizozemska a na Slovensko upravujeme podle českých specifikací. Přesné úpravy ovšem podléhají utajení. To hlavní spočívá v adaptaci pro 30mm kanón,“ konstatoval Henrik Gyllencreutz, projektový šéf BAE Systems Hägglunds, který program pro Českou republiku řídí. Nizozemci a také Slováci si totiž obrněnce objednali ve variantě s 35mm kanónem.
Vše zatím probíhá v původních vývojových dílnách, kde od 80. let minulého století postupně Švédové zkonstruovali všechny čtyři generace v boji osvědčeného obrněnce. Pak se vše přesune naproti přes cestu do moderních výrobních hal.
„Je naprosto klíčové všechny úpravy provést nyní. V dalších fázích by to projekt pochopitelně prodražilo,“ doplnil zástupce švédského výrobce v Česku Mikael Segerman.
První kompletní nové bojové vozidlo pěchoty pro českou armádu pak z moderní továrny švédského výrobce slavnostně vyjede v polovině příštího roku. A první várku zbrusu nových obrněnců mají čeští vojáci dostat v listopadu 2026. Do roku 2030 by pak armáda měla mít všech 246 objednaných vozidel v 7 modifikacích (pro velitele, pro mužstvo, průzkumné, dělostřelecká pozorovatelna, ženijní, vyprošťovací a zdravotnické).
„Žádná překvapení nečekejte. Jak si to česká strana nadefinuje, tak to bude. Vždy jsme dodali, co jsme slíbili,“ odmítá jakékoliv pochyby prezident společnosti Tommy Gustafsson-Rask.
Firma už podle něj měsíce postupně objednává zásoby oceli a dalších surovin a do nejmenších podrobností pečlivě rozplánovává dodávky motorů, převodovek a dalších klíčových komponentů. „Pochopitelně není možné nyní objednat a nakoupit najednou materiál na všechna vozidla a přivézt to několika dlouhými vlaky sem. Máme ale pečlivě připravený a s dodavateli nasmlouvaný plán,“ dodal.
Česko si od Švédska objednalo celkem 246 nových pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Už letošní obranný rozpočet počítá s první splátkou za nové obrněnce ve výši přes 11 miliard korun.
První prototyp kanónové věže pro pásové obrněnce CV90 české armády.
Stěžejní část výroby se později ovšem přesune přímo do Česka, kde se bude vyrábět přes 200 nových obrněnců. Z celkové zakázky má český obranný průmysl získat alespoň čtyřicet procent.
Švédský výrobce už kvůli tomu má v Česku pětici klíčových partnerů. Jsou jimi státní zbrojovka VOP CZ, Excalibur Army, Meopta, Ray Sevice a VR Group, která je součástí LOM Praha. Tento podnik stejně jako VOP CZ spadá pod ministerstvo obrany. Do výroby se mají zapojit ještě asi tři desítky dalších českých firem.
V Česku se budou vyrábět podvozky a zbraňové věže vozidel, české firmy budou kompletně zajišťovat také servis CV90. Korby a věže mají mít na starosti VOP CZ a Excalibur Army, Meopta dodá optické přístroje, Ray Service kabeláže a VR Group simulátory.
„Experti z českých firem se budou přímo tady podílet na počáteční výrobě a my pak vyšleme speciální týmy našich zaměstnanců do Česka, aby dohlédly na spuštění samostatné výroby,“ popsal Henrik Gyllencreutz.
Proč CV90?
Chrání vojáky i proti moderním zbraním. Její “Defensive aid suite” toho zvládá opravdu hodně. Při zaměření vozidla laserem může automaticky vystřelit zadýmovací granáty a navrhnout řidiči bezpečnou únikovou trasu z dýmové clony. Svými radary dokáže detekovat nejen… https://t.co/zvCYAQl0Rc https://t.co/ju3h0tTr3H
Švédský výrobce také brzy začne českým firmám „posílat“ detailní plány a technické výkresy obrněnců. Nákup pásových obrněnců CV90 má být strategickým projektem modernizace české armády, a to i z pohledu budoucí soběstačnosti.
Česká republika totiž s novými obrněnci získá velmi cennou licenci nejen na jejich opravy, ale také výrobu. V případě potřeby, ať už kvůli ohrožení nebo při ztrátách v možných konfliktech, tak může pro svou armádu vyrábět nové a nové kusy a vyvíjet další varianty.
Česká strana proto přistupuje podle Švédů k projektu s neuvěřitelnou pečlivostí. „Věnuje projektu mimořádnou pozornost, jakou jsme u jiných zákazníků dosud neviděli,“ řekl Gyllencreutz. Jen pro letošní rok bylo naplánováno na 50 různých schůzek a jednání.
Přiznává, že hned počátkem letošního roku byl trochu zaskočen, když z Prahy armádním speciálem přicestovala padesátičlenná skupina českých expertů včetně vojáků, aby během takzvané kontrolní produktové schůzky bedlivě přezkoumali doslova každičký detail nového obrněnce. Obvykle to prý bývá pět, maximálně deset lidí.
„Bylo ovšem velmi chytré hned od startu probrat všechny úpravy a požadované specifikace najednou,“ vysvětlil s tím, že díky tomu mohli velmi rychle provést požadované úpravy a už v září je má dostat česká strana ke kontrole. Pak výrobce „uzamkne“ konfiguraci a začne s přípravou technických výkresů.
Česko bude devátou zemí vyzbrojenou vozidly CV90. Výrobce už dodal více než 1 400 vozidel v 17 variantách pro evropské země a počítá přitom s intenzivnějším zapojením českých společností i do dalších projektů. Konkrétně o obrněnce CV90 projevila velmi vážný zájem také Ukrajina. Kyjev přitom hovoří až o tisícovce vozidel.
Přerovská Meopta má mít kromě české zakázky do budoucna na starosti výrobu unikátní zaměřovací technologie UTAAS (Universal Tank and Anti-Aircraft Fire Control System) do bojových vozidel CV90.
Námluvy se švédským výrobcem také nedávno přinesly do Česka první zakázku za zhruba miliardu korun pro kopřivnickou Tatra Defence Vehicle.
Ta se bude podílet na výrobě legendárních pásových transportérů BvS10, které slouží hned v několika spojeneckých armádách kvůli unikátním schopnostem operovat v extrémních podmínkách. „A další zakázky přijdou. Od kabeláže, přes vývoj až po například simulátory,“ dodal Tommy Gustafsson-Rask.
