ŘÍM/PRAHA V čele „věčného města“ nestojí ještě ani půl roku, a už se mu několikrát podařilo seslat na svoji hlavu vlnu kritiky.
Gianni Alemanno, který je od letošního dubna prvním poválečným starostou Říma z řad pravice, tentokrát vyvolal rozruch svým hodnocením fašismu. Stačilo málo - to když Alemanno odmítl v rozhovoru pro deník Corriere della Sera režim Benita Mussoliniho bezvýhradně odsoudit. Na otázku, zda fašismus považuje za „absolutní zlo“, římský starosta odpověděl: „Nemyslím a ani jsem si to nikdy nemyslel. Fašismus byl komplexnějším fenoménem. Spousta lidí se k němu připojila v dobré víře, takže bych jim tuto nálepku nedával.“
Kmíře rozruchu nepochybně přispělo i to, kdo tato slova pronesl. Kdyby zazněla z úst nějakého historika či politologa, z nichž mnozí například zpochybňují totalitní charakter Mussoliniho režimu, možná by takový poprask nevyvolala.
Postfašistická minulost Jenže Alemanno je nejen prvním nelevicovým starostou Říma od konce války, ale i členem krajně pravicové Národní aliance. A především je jeho jméno spojováno s jejím předchůdcem, postfašistickým Italským sociálním hnutím.
K tomu je třeba přičíst i Alemannovy další kontroverzní výroky z nedávné minulosti, například na adresu romských přistěhovalců. A v neposlední řadě k míře rozruchu přispěla i okolnost, že římský starosta se se svými úvahami o míře špatnosti fašismu s novinami podělil po návštěvě Izraele. Během ní zavítal i do jeruzalémského památníku obětem holokaustu Jad Vašem.
Včera se Alemanno pokusil dopad svých výroků zmírnit. Prohlašoval, že jeho slova neznamenají, že by „bez váhání neodsuzoval masové vraždy a nedemokratickou politiku tohoto režimu“. Příval kritiky především z řad levicové opozice a židovských organizací to ale zastavit nedokázalo. „Je těžké nedefinovat jako absolutní zlo něco, co dvacet let potlačovalo svobodu,“ kontroval levicový poslanec Giuseppe Fioroni. Opoziční vůdce a předchozí římský starosta Walter Veltroni zase zpochybňoval Alemannovo další tvrzení, že „absolutní zlo“ z fašistického režimu učinily až rasové zákony. „Už před rasovými zákony připravil fašismus o svobodu občany, kteří nesdíleli jeho názory,“ namítal Veltroni, který zároveň oznámil úmysl opustit městskou komisi pro výstavbu muzea obětem holokaustu.
