LONDÝN/PRAHA Robin Hood, legendární postava anglické literatury, se proslavil rozdáváním peněz těm, kteří to potřebují. Jeho pověst šlechetného hrdiny by ale nyní mohla „utrpět“. John Paul Davis ho totiž v nové knize Robin Hood: The Unknown Templar (Robin Hood: Neznámý templář) popisuje jako obyčejného lichváře, který sice bohaté opravdu okrádal, ale chudým nedával nic zadarmo.
Davis se během svého tvrzení několikrát odvolává na starou anglickou baladu A Gest of Robyn Hode, kde se objevují jedny z nejranějších zmínek o „králi zbojníků“. Je zde popsána situace, kdy k Robinu Hoodovi přijde zchudlý rytíř, zadlužený u jednoho opata a žádá ho o půjčku. Zbojník se ho nejdříve ptá, zda má nějakého ručitele. Poté s půjčením peněz souhlasí a posílá Malého Johna, aby přinesl čtyři sta liber z pokladnice.
Poté se balada napsaná středověkou angličtinou k tomuto příběhu vrací. Neuplyne ani rok, což bylo „datum splatnosti“, a rytíř k Robinovi přichází znovu. Tentokrát aby se spolu vyrovnali, a navíc mu nabízí jakýsi extra poplatek za jeho ochotu. Robin Hood ho ale odmítá s tím, že opata, kterému rytíř dlužil, již okradl, a tudíž nemůže „jeho“ peníze přijmout podruhé.
Neslavnější lichváři Davis jde ale ve svých tvrzeních ještě dál. Podle něj byl slavný zbojník jedním z templářů, tedy členem mocného křesťanského rytířského řádu, který byl vybíráním poplatků za půjčky znám a v tomto období církví zakázanou lichvu poskytoval. „Templáři byli nejslavnější lichváři na světě a čtyři sta liber byla opravdu velká suma peněz, která značí spíše nějakou organizaci stojící za touto půjčkou než čin osamělého štvance,“ řekl spisovatel v rozhovoru pro list The Daily Telegraph. Připomněl také, že byl Robin Hood vždy zobrazován jako „šermíř a voják s pozoruhodnou oddaností ke křesťanství, který přislíbil úctu a ochranu žen“. „Což byly zásady templářů,“ dodal John Paul Davis.
„To, že byl lichvář, se možná neslučuje s tradičním vyobrazením Robina Hooda. Ten stále zůstává tím dobrým zbojníkem, který rozdává peníze,“ uzavřel autor. Odborníci ale svého „hrdinu“ brání. Podle Helen Phillipsové, profesorky anglické literatury na univerzitě v Cardiffu, jde jen o „velmi necitlivé pochopení psaného textu“. „Ačkoli jsou v současnosti různé teorie o templářském řádu populární, zvlášť po některých filmových adaptacích ve 20. století, v rané literatuře týkající se Robina Hooda, tomu tak nebylo,“ dodala.
