Krátce po útoku ve Vítkově ministr Michael Kocáb označil tento akt za teroristický čin.
Poslední informace o tom, že za akcí stojí organizovaná skupina extremistů, mu dávají za pravdu.
PRAHA Ještě nedávno policie tvrdila, že se v případě žhářského útoku na Romy ve slezském Vítkově nedaří shromažďovat nové důkazy. Dokonce připouštěla, že celý případ může skončit odložením, jak se to v minulosti u podobných útoků několikrát stalo.
Nyní se ukazuje, že ze strany vyšetřovatelů případu mohlo jít pouze o uspávací taktiku, která měla pachatele „ukolébat“.
Podle ostravské krajské zástupkyně Zlatuše Andělové detektivové na skupinu pravicových extremistů na dobu nejméně několika týdnů nasadili odposlechy a snažili se rozklíčovat, kdo z nich se brutálního činu dopustil. „Byla to dlouhodobá činnost policie,“ komentovala policejní pátrání Andělová.
Při sledování skupiny extremistů byli nejspíš využiti i tajní agenti, což včera ve večerních hodinách nepřímo potvrdil ministr vnitra Martin Pecina pro Českou televizi. Hned po nástupu do funkce prý hovořil s policejním prezidentem o tom, že „policie v tak závažném případě musí nasadit všechny síly a prostředky, které má k dispozici“.
Zatčených členů skupiny má být dvanáct a jejich věk se pohybuje mezi dvaceti a třiceti lety. Většina z nich údajně pochází z Bruntálska a Krnovska.
O tom, že zatčení tvořili organizovanou skupinu, včera hovořil i romský aktivista Kumar Vishwanathan. Podle něj měli na svědomí více žhářských útoků na Romy. „Podle mých informací jde pravděpodobně o skupinu, která dlouhodobě páchala zrůdnou trestnou činnost,“ popsal Vishwanathan.
Včerejší informace o tom, že někteří ze zatčených již v minulosti spáchali podobný čin, nyní dává za pravdu ministrovi pro lidská práva a menšiny Michaelu Kocábovi. Ten dříve útok ve Vítkově odsoudil jako teroristický čin.
„Policie by k vyšetření případu měla nasadit všechny síly. Je mnoho důvodů se domnívat, že jde o teroristický útok, jaký Česko ještě nezažilo,“ poznamenal tehdy Kocáb.
Podobnou právní kvalifikaci však policisté v takových případech nepoužívají. Podle trestního zákoníku by za teroristický útok mohl být označen i takový čin, který má závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo. Pokud se skutečně potvrdí, že skupina má na svědomí i další dosud nevyšetřené útoky na Romy na Bruntálsku a Krnovsku, mohla by tuto podmínku splňovat.
Podle zákona by v případě odsouzení za teroristický útok v organizované skupině hrozilo jeho aktérům deset až patnáct let vězení.
Podobnou horní hranici sazby má ale i paragraf o obecném ohrožení. Právě z něj podle informací médií policie již první z radikálů obvinila. V případě prokázání viny by jim hrozilo osm až patnáct let vězení. Zatvrzelé mlčení policie a dozorujících státních zástupců během včerejšího dne může souviset právě s rozhodováním se o právní kvalifikaci činů. To nakonec připustila i mluvčí severomoravské policie Soňa Štětínská. Podle ní se během včerejška rozhodovalo o potřebných právních úkonech, které nesnesou odkladu. „Museli jsme stihnout všechno v časovém presu,“ poznamenala pro LN Štětínská.
Podobné žhářské útoky se na Bruntálsku a Krnovsku odehrály již v minulosti. Zda nějakým způsobem souvisí s kauzou Vítkov, se teprve vyšetřuje.
„Musíme počkat na výsledky práce krajských kriminalistů v případě Vítkov. Je možné, že na základě jejich poznatků znovu otevřeme a začneme prověřovat starší žhářské útoky,“ řekla včera ČTK mluvčí bruntálské policie.
***
O tom, že zatčení tvořili organizovanou skupinu, včera hovořil i romský aktivista Kumar Vishwanathan
Události kolem žhářského útoku 19. dubna: Neznámí útočníci vhodili v noci na neděli do domku romské rodiny několik zápalných lahví. Při požáru byli tři lidé zraněni, nejvážněji dvouletá holčička Natálka, s menšími zraněními vyvázli její matka, sedmadvacetiletá Anna Siváková, a její druh, třiatřicetiletý Pavel Kudrik. 20. dubna: Vláda v reakci ohlásila přijetí opatření, jimiž chce stát bojovat proti pravicovému extremismu. Bude bojovat nejen represí, ale také prevencí. 22. dubna: Vedení vítkovské radnice vyhlásilo veřejnou sbírku. Na kontě se k 28. květnu sešlo víc než 700 tisíc korun. Rodina by si za peníze měla pořídit nové bydlení. 23. dubna: Prezident Klaus rozhodl o okamžitém přerušení výkonu trestu odnětí svobody otci popálené holčičky. Muž byl před časem odsouzen za krádež a poškozování cizí věci a za řízení automobilu bez řidičského oprávnění. 29. dubna: Zdravotní stav popálené Sivákové se zlepšil. 30. dubna: Do domácího léčení propustili Pavla Kudrika. 3. května: Stovky Romů protestovaly ve 14 městech republiky proti vzrůstajícímu extremismu v Česku. 27. května: Kriminalisté našli posádku auta, které podle svědků těsně před požárem projelo ulicí. Nic ale nenasvědčovalo tomu, že by měla s útokem něco společného. 7. srpna: Lékaři oznámili, že probudili z tříměsíčního umělého spánku popálenou Natálku. I přes zlepšení zůstával její zdravotní stav nadále velmi vážný. 13. srpna: Bylo oznámeno, že policie ve středu 12. srpna zatkla 12 pravicových extremistů z Bruntálska, podezřelých z útoku ve Vítkově.
Obec Vítkov se nachází necelých 30 km jižně od Opavy a má 6238 obyvatel (dle údajů z roku 2006)
