Čečenské atentátnice nejsou džihádistky. Tak se je snaží líčit ruské úřady, aby z toho udělaly součást tažení Západu proti islámským teroristům. Od Čečenek je to ale vzdor vůči okupační mocnosti, píší v International Herald Tribune (31. března) chicagský profesor politologie Robert A. Pape a studentky Lindsey O’Rourkeová a Jenna McDermitová.
Přezkoumali všech 42 sebevražedných čečenských útoků od června 2000 (z toho přes 40 % provedly ženy z Kavkazu ve věku od 15 do 37 let). Jen u málokterého našli islamistické důvody.
Chicagští výzkumníci také upozorňují na tříletou přestávku v sebevražedných útocích od listopadu 2004 do října 2007. Jedním důvodem byl krutý útok na školu v Beslanu; to bylo příliš i na mnohé Čečence. Adruhým důvodem byla ruská mírnější politika (amnestie pro povstalce, snaha šetřit civilisty apod.). Atentáty se vrátily především kvůli kruté vládě proruského protektora v Čečensku Ramzana Kadyrova. Při troše dobré vůle by mohly zase přestat. Ruské dobré vůle.
*** Komentátor David Brooks v New York Times (30. března) opět uvažuje nad lidským štěstím a klade kontrolní otázku: Měnili byste s herečkou Sandrou Bullockovou? Dočkala se Oscara za roli matky ve Slabém místě (The Blind Side) a pak přišla na to, že ji manžel podvádí. Chtěli byste úžasný profesní úspěch i za cenu takto těžké osobní rány?
„Jestli jste nad tím přemýšleli déle než tři sekundy, jste naprostí blázni,“ píše Brooks. „Štěstí v manželství je pro pocit osobní spokojenosti mnohem důležitější než cokoli jiného. Když máte dobré manželství, pak bez ohledu na problémy v práci budete přiměřeně šťastni.“ Běžné činnosti nejvíc spojené se štěstím jsou sex, společenský život po práci a večeře v kolektivu (= manželství v kostce? Davide, ten váš maloměstský vkus!).
Možná věnujeme příliš pozornosti lehce měřitelným parametrům, uzavírá sloupkař. Hodně zkoumáme HDP na hlavu a příliš málo důvěru mezi lidmi.
*** Bruselský zpravodaj týdeníku The Economist, známý jako Charlemagne, na svém blogu (31. března) pobaveně zkoumá vliv, jejž má malá euroskeptická nátlaková skupina Open Europe, vedená „geniálním Švédem Matsem Perssonem“. Každý den servíruje chytře udělaný výtah z evropského tisku – jednostranný, nepřesný a se sklonem k hysterii: „Jsem si jist, že více než polovina britských zpráv o EU je inspirována tipy a příklady z Open Europe.“
Charlemagne rozebírá namátkou vybraný případ, kdy Open Europe tvrdí, že EU zodpovídá za 72 % regulací v Británii a že její regulace jsou 2,5krát dražší než britské. Námitky: 1) Británie by regulovala i bez EU. 2) Celoevropské standardy jsou přijatelnou daní za jednotný trh. 3) Britská regulace se týká jiných věcí než evropská, srovnávají se jablka s pomeranči. A efektní údaj „2,5krát dražší“ je vycucaný z prstu. Ale protože britští euroskeptici jsou líní a stádní, píše Charlemagne, potřebují jednoduché předžvýkané údaje, jež jim potvrdí, že z Bruselu přichází zlo, zlo, ZLO.
*** Wall Street Journal tiskne rozhovor se slavným ekonomem Garym Beckerem. Devětasedmdesátiletý nositel Nobelovy ceny optimisticky říká, že dnešní krize ani v nejmenším neotřásla jeho vírou ve svobodný trh: „Podívejte se na poválečný růst rozvinutých zemí. Po započtení recesí včetně této je to pořád velmi slušný výsledek. I kdyby takto zlé recese byly daní za volný trh – což nepovažuji za správnou interpretaci, protože ke krizi značně přispěly vládní zásahy –, pořád by se to vyplatilo. Nebo se podívejte na rozvojové země: Čínu, Indii, Brazílii… Od roku 1990, kdy se tyto země posunuly směrem k volnému trhu, se tam podařilo pozvednout z chudoby miliardu lidí. Nikdo už by se nechtěl vracet.“ *** Německý časopis Spiegel mluvil s akademikem Raufem Ceylanem (33), synem kurdských přistěhovalců, který prováděl dosud nejrozsáhlejší výzkum mezi muslimskými kazateli v Německu.
Ceylan uvádí, že mezi asi 2000 imámy v Německu je asi 15 %progresivních, liberálních, západních. I hlavní část, asi tři čtvrtiny, jsou „takoví Prusové mezi imámy – kážou vlastenectví, náboženskou toleranci, bohabojnost, loajalitu ke státu“. Jenže neumějí příliš německy a nechápou německou realitu, těžko poradí třeba se zadlužením domácnosti. Ceylan proto podporuje vládní iniciativu na vzdělávání imámů, kteří by mohli mít silný pozitivní vliv na asi 900 tisíc muslimských studentů a studentek v Německu.
A pak je ten radikální zbytek, kazatelé nenávisti z uzavřených modliteben. „Zrovna tento týden mi říkal důstojník Úřadu na ochranu ústavy (německá kontrarozvědka): Víme o každém pravicovém extremistovi, který se vymočí u stromu – ale pramálo o tom, co dělají extremisté muslimští.“
***
Rozcestník „Jestli jste nad tím přemýšleli déle než tři sekundy, jste naprostí blázni,“ píše Brooks. „Štěstí v manželství je pro pocit osobní spokojenosti mnohem důležitější než cokoli jiného.“
O autorovi| Tomáš Němeček, redaktor Orientace
