Sobota 13. července 2024, svátek má Markéta
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Být jako Krčín

Česko

Nové jezero Milada otestuje krajinné inženýry

Alexander von Humboldt, muž, jenž znamená pro geografy totéž co Adam Smith pro ekonomy, před dvěma sty lety prohlásil, že výhled z Milešovky je třetí nejkrásnější na světě. Co by řekl dnes při pohledu na lidmi utvářenou, rekultivovanou krajinu? Ocenil by vznikající umělé jezero Milada, nebo by si jen odplivl? Je docela možné, že by s odsudkem nespěchal. Věděl, že krajiny se vyvíjejí. My zase víme, že krajinné inženýrství není vynálezem ani komunismu, ani postkomunismu. Jde vlastně „jen“ o to, zda se ti inženýři řídí ideologickým plánem, nebo citem pro krajinu.

Řekněme rovnou, že krajinu narušenou v takovém rozsahu, jako je severočeská těžební pánev, jinak než inženýrsky napravit nejde. Jde sice zachraňovat jednotlivé obce, jako je Horní Jiřetín, ale pro oblast jako celek alternativa není. Je sice možné nechat vytěženou krajinu samu sobě, tedy divočině, je možné se radovat, jak se tam pěkně obnovuje step, ale při tamní vysoké hustotě zalidnění by se ta divočina vzápětí stala eldorádem – divochů.

Pokud se někomu nelíbí umělé jezero, je třeba mu připomenout, že vytěžené prostory – jejich dna jsou desítky metrů pod hladinou spodní vody – se stejně zaplňují vodou samovolně. Kdo někdy jel po silnici do Paříže, při cestě Lotrinskem viděl, jak vypadá těžební oblast půlstoletí po deindustrializaci. Troufám si říci, že vulkanická, tvarově rozmanitá krajina severních Čech má větší šance pro život.

Kdo považuje inženýrskou krajinu už z principu za hnus a vynález ideologů, ať se rozhlédne po Čechách. Na Jičínsku ocení práci Valdštejnových krajinných inženýrů 17. století. Na Třeboňsku zase uvidí, jak krajinní inženýři 16. století udělali z močálů rybníky, dnešní chráněnou krajinnou oblast. Tím samozřejmě není řečeno, že každý stavitel umělého jezera je Jakub Krčín z Jelčan.

Autor: