„Udělal jsem chybu. Neuvedl jsem družstevní podíly v registru majetku na ministerstvu spravedlnosti. Zhojil jsem to hned, jak jsem to zjistil,“ prohlásil na úvod s tím, že je připraven bez odvolání zaplatit případnou pokutu ve správním řízení.
Podle svých slov majetek dlouhodobě přiznával v rámci interních mechanismů pražského magistrátu. „Vždyť jsem ho řádně uvedl do nařízení etického kodexu magistrátu, který každý rok odevzdávají všichni zastupitelé. Přiznal jsem úvěr na jeden z těch bytů a přiznávám příjmy z nájemného,“ argumentoval Prokop.
Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš v pátek odpoledne novinářům po zasedání lídrů zemí EU v Bruselu řekl, že neměl čas sledovat Prokopovo vysvětlení. Slíbil, že se s ním obeznámí a vyjádří se. „Určitě to budeme řešit,“ dodal.
Jak politik k šesti bytům přišel
Podle zjištění serveru Seznam Zprávy si Prokop loni pořídil luxusní byt v pražském Břevnově za 19,5 milionu korun. Kromě toho vlastní dům v Úvalech a byt na Hájích. Vedle těchto nemovitostí si koupil ještě další tři družstevní byty, které však opomněl uvést v povinném majetkovém přiznání.
Server navíc upozornil, že Prokop loni v listopadu odmítl na policii vypovídat jako svědek v korupční kauze motolské nemocnice. Vyšetřovatelé si ho pozvali mimo jiné právě kvůli koupi břevnovského bytu.
Pražský opoziční politik v pátek na tiskové konferenci podrobně popsal historii svého podnikání a nákupu nemovitostí, aby vysvětlil, jak k portfoliu přišel. Uvedl, že podniká od střední školy a první nemovitosti pořizoval postupně od roku 2015 se svou tehdejší partnerkou, přičemž šlo o dům v Úvalech a dvě garsonky na Jižním Městě – vše financované hypotékami.
Na přelomu let 2020 a 2021 si pak se současnou manželkou vyhlédli byt v novostavbě na Břevnově. Reagoval tak na spekulace o tom, že hodnota bytu výrazně vzrostla oproti kupní ceně. Podle něj šlo o klasický nákup projektu „na papíře“ bez stavebního povolení, což kupujícím přineslo tehdy nižší cenu.
Růst hodnoty z původních 14,5 milionu korun na současných zhruba 22 milionů připsal běžnému vývoji na pražském realitním trhu, kde ceny novostaveb za pět let stouply o 45 procent. Financování bytu podle něj proběhlo z vlastních úspor a hypotéky.
Prokop se vyjádřil i k tomu, proč byl v souvislosti se svým bytem na Břevnově loni předvolán na policii. Projekt na Břevnově, v němž si pořídil byt, figuruje v kauze Motol.
„Podtrhuji, že mě policie nikdy nevyšetřovala, nevyšetřuje. Já jsem byl podat pouze svědeckou výpověď,“ zdůraznil politik.
Dodal, že vyšetřovatele pouze zajímalo, jak probíhal standardní proces nákupu bytů v tomto objektu. K samotné kauze Motol prý nic uvést nemohl, protože o ní nic neví. „S Motolem mám společného akorát to, že jsem tam jednou byl na očkování,“ snažil se odlehčit situaci Prokop.
V závěru tiskové konference vyzval novináře, kteří mají protokol o jeho tehdejší svědecké výpovědi k dispozici, aby jej zveřejnili a potvrdili tak jeho slova. Sám to prý kvůli podpisu mlčenlivosti a riziku trestního stíhání udělat nemůže, zatímco média chrání zákonná ochrana zdrojů.
Zástupci magistrátní koalice pochybení označili za etické selhání neslučitelné s vedením kontrolního orgánu a z funkce ho odvolali. Prokop se ze čtvrtečního jednání zastupitelstva omluvil a pochybení už dříve na sociálních sítích částečně připustil s tím, že šlo o opomenutí, které napraví.
„PR články“ vznikají kvůli našemu rozkrytí Dozimetru dva, tvrdí Prokop
Důrazně se ohradil proti článku Seznam Zpráv, který naznačoval, že dva družstevní byty kupoval přímo od developerské společnosti Finep. Podle něj také vznikají v poslední době „PR články“ proti jeho osobě.
„Ne, nekupovali. Je to sprostá lež. Finep ty domy staví, to je pravda, ale my je kupovali na sekundárním trhu od fyzických osob přes běžný inzerát na Sreality,“ reagoval Prokop.
Celou mediální kampaň považuje Prokop za politický útok pražské koalice (SPOLU, Piráti, STAN). Načasování dává do souvislosti s tím, že podle jeho slov opoziční ANO v Praze nedávno rozkrylo kauzu, kterou označuje za „Dozimetr dva“ – šlo o zakázku na Vltavskou filharmonii a PR služby za 130 milionů korun, kterou koalice po tlaku opozice nakonec zrušila. Prokop také připomněl, že v kontrolním výboru dlouhodobě upozorňoval na předražené zakázky, jako byla oprava Barrandovského mostu nebo stavba Metra D.
