Vyvlastňování bytů? Je třeba došlápnout si na zahraniční investory, kteří neodvádí poplatky, říká mladý politik

Lidovky.cz: Existuje pro vámi navrhovaný postup vyvlastnění v České republice právní rámec?
Institut vyvlastnění je zahrnutý v českém právním rámci, ačkoliv se nevyužívá příliš často. Nejčastěji se s tím setkáme během získávání pozemků při stavbě dálnic. Základní podmínka pro vyvlastnění je, že to musí být ve společném zájmu, který musí být prokázaný. Nejedná se ale o znárodňování, jak se o tom často hovoří. Při vyvlastnění je vyplácena náhrada, která je v českém právu také definovaná.

Lidovky.cz: Ta je podle vás nastavena správně?
Nemyslím, že je definována příliš dobře. V současné podobě totiž krizi bydlení příliš neřeší, cena by se podle mě měla vypočítávat jinak. Nyní se řídí podle tržní ceny a bodujícího výnosu.

Lidovky.cz: Pokud tedy vyřadíme z rovnice tržní cenu, co by ji při vyměřování mělo nahradit?
Cena bytů, ať už na prodej nebo k pronájmu, šla v posledních letech strmě nahoru. Naceňování mají pod palcem jen realitní kanceláře a různí investoři. Cílem těchto skupin je pochopitelně na bytech co nejvíce vydělat, navíc jsou to ony, které vytvářejí cenové mapy, čímž se dostávají do střetu zájmů, jelikož ty byty sami prodávají. Je pak zřejmé, že jednají čistě ve svém zájmu.

Lidovky.cz: Čím by se ale daly cenové mapy nahradit?
Nemusely by se nahrazovat ničím, jen by je dělali odborníci a odbornice. Vypracovali by stejnou mapu, ale s nižšími cenami, podle které by se následně rozhodovalo o ceně bytů při případném vyvlastnění. Je nicméně nutné zahrnout další faktory. Spousta bytů v Praze se například privatizovala za velmi nízké ceny, tržní cena bytu, jenž majitelé kdysi koupili za dva miliony, má nyní cenu deseti milionů. Není důvod, aby se touto cestou majitelé tak výrazně obohatili jen proto, že jim předchozí garnitura prodala byt za tak nízkou cenu.

Lidé mohou kvůli suchu přijít o své pozemky. Stát zjednoduší proces vyvlastnění

Lidovky.cz: Nicméně lidé by si následně kupovali byty právě od kanceláří, čímž by při vyvlastnění přišli o velkou část peněz…
V první řadě je potřeba určit, o jaké cílové skupině se bavíme. Rozhodně nenavrhuji vyvlastňovat byty lidí, kteří v nich bydlí. Netýká se to ani těch, kteří mají bytů několik a využívají je členové jejich rodin. Já narážel spíše na zahraniční investory, kteří si tu prostřednictvím prázdných bytů ukládají peníze nebo v nich provozují krátkodobé pronájmy známé pod zkratkou airbnb. Pokud nemají živnostenský list nebo stavební povolení pro hoteliérství, a tím pádem městu neodvádí poplatky, je potřeba si na ně došlápnout. Tací mají u nás desítky a stovky bytů. A my se musíme jako společnost demokraticky rozhodnout, co je pro náš důležitější – ochrana životů, nebo ochrana soukromého majetku.

Filip Hausknecht Narodil se v roce 1997, celý život prožil na pražském Žižkově. Do zastupitelstva Prahy 3 kandidoval za Zelené, ze kterých ale před nedávnem vystoupil kvůli spolupráci strany s TOP 09, STANem a LESem. Jeho hlavním záběrem je dostupné bydlení, funkční rozpočtová politika a efektivní majetková správa.

Lidovky.cz: „Střecha nad hlavou je základní  lidskou potřebou a tudíž i právem,“ napsal jste na svém facebookovém profilu. Nebije se to ve vašem pojetí se základním právem na osobní vlastnictví?
V osobním vlastnictví nevidím problém, právě byt, ve kterém člověk žije, je podle mého názoru osobním vlastnictvím. Je totiž využíván k účelu, ke kterému určený je – k bydlení. Osobní vlastnictví je podle mě také nedotknutelné, stejně jako v případě, kdy máte auto, které třeba využíváte k práci.

Lidovky.cz: Soukromé vlastnictví tedy posuzujete spíše podle toho, jak majitel svůj majetek využívá.
V podstatě ano, rozlišuji též osobní a soukromý. Nechci tím ale naznačit, že by stát měl kontrolovat, jak lidé svůj majetek využívají. V případě bytů bych ale skutečně odlišoval, zda byt majitel přímo obývá, nebo ho alespoň pronajímá. V takovém případě bych vyvlastnění neprosazoval, ale je na místě se bavit o progresivním zdanění každé další nemovitosti, jak je tomu jinde na západě. Nástrojů na regulaci tohoto typu je spousta a mělo by se s nimi mířit na ty největší firmy a realitky. Chápu, že firmu někdo vybudoval a dal do toho hodně úsilí a času, nicméně v téhle chvíli je, myslím, přednější řešit, že tu máme lidi na ulici. Netýká se to přímo jen bezdomovců, ale i asi 900 tisíc lidí, kteří žijí pod hranicí příjmové chudoby a jakýkoliv další výdaj je může poslat právě na ulici. Potřebujeme systémově zajistit, aby měli tito lidé kde bydlet. Ekonomika ostatně potřebuje ekonomicky aktivní lidi, kteří utrácejí a roztáčejí ekonomiku. To bez stabilního bydlení nelze. Proto to považuji za základní lidské právo.

Nová daň za prázdnou nemovitost?

Lidovky.cz: Máte už na mysli nějaká kritéria, podle kterých by se o vyvlastnění rozhodovalo? Budou existovat například případy, kdy bude chtít manželský pár nechat třeba šest let volný byt, než ho předá čerstvě dospělému dítěti.
V takovém případě se opět vracím k nástroji progresivního zdanění, případně jiné daňové sazby za nevyužívání nemovitosti.

Lidovky.cz: Pokud by ale byt zůstával prázdný, žádné příjmy by z něj majitelům neplynuly. Nebylo by tedy co danit.
I přesto by se mohla zavést daň, kterou by člověk platil, pokud by jím vlastněná nemovitost byla delší dobu prázdná. V případě danění si dovedu představit třeba hranici jednoho roku, po kterém už by člověk za prázdný byt musel odvést daň a nevyplatilo se mu tedy nechávat ho ležet ladem. Pokud chce byt pro své dítě, ať ho oněch šest let pronajímá a lidé mají kde bydlet, místa není nekonečno.

Novostavba (Ilustrační foto).

Lidovky.cz: Jak by to podle vás fungovalo v praxi? Úřady by do bytů posílaly kontroly?
Náhodné kontroly, stejně jako fungují u jiných věcí, by musely fungovat i v tomto případě. Přímo do bytů by ale chodit nemusely. Pravděpodobně na základě evidence nájemných smluv, to je zřejmě nejefektivnější způsob kontroly. Je to naprosto běžný postup, který využíváme i my na radnici Prahy 3. Kontrolujeme tak případy, kdy se někdo snaží podnajímat obecní byt, což je proti podmínkám nájemní smlouvy. Nebavíme se tedy o novém systému, jen rozšíření současných kontrol.

Nechtěli prodat farmu za desetinu ceny. Vláda v JAR vyvlastnila první bílé farmáře

Lidovky.cz: Přece jen obecní byty jsou majetkem obce. U soukromých bytů jsou ale majitelé jednotlivci.
Netvrdím, že je potřeba do těch bytů přímo chodit a kontrolovat, kdo tam bydlí. Sledovat to lze pomocí dokumentace, třeba už zmíněných nájemních smluv, které lze jednoduše zaslat na úřad. Pochopitelně i toto by se dalo obejít, nelze ale řešení shodit jen proto, že obejít lze. Na nastavení kontrolních mechanismů nicméně odborník nejsem.

Lidovky.cz: Čerpáte se zahraničních příkladů?
Můžeme se inspirovat například ve Španělsku. Tam mají ku příkladu sedmiletý horizont, ve kterém posuzují, jak velkou část z té doby byl byt skutečně využíván. Aby se nestalo, že to lidé pronajmou až na poslední týden toho desetiletého období. Pokud dojde k porušení, byt následně vyvlastní dekretem, majitel má ale ještě šanci byt do tří měsíců pronajmout za snížené nájemné. Pak mu ho nechají.

Lidovky.cz: Máte k dispozici čísla, která by vám řekla, kolik bytů třeba v Praze majitelé nevyužívají?
Přesná čísla po ruce nemám. Vycházím ale z kalkulací iniciativy Prázdné domy, která počítá především se státními budovami. To je ostatně další motiv, stát by se o své nemovitosti měl starat podstatně lépe, jinak řečeno začít nejdříve u sebe. U nás na Praze 3 chceme sice stavět nové obecní byty, v první řadě ale musíme vyplnit stovky obecních bytů, které potřebují jen drobné rekonstrukce.

Uvolnit místo developerům? Tudy prý cesta nevede

Lidovky.cz: Hovoří se o tom, že v Praze chybí okolo dvaceti tisíc bytů. Není cesta spíše uvolnit developerskou výstavbu?
Tudy podle mě cesta nevede. Existují ale mezikroky, které by měly smysl. Například u developerské výstavby se dá nastavit podmínka, že určitá část bytů v tom projektu připadne obci a ta je bude pronajímat dále. Tak to dělají třeba ve Vídni, kde se ta kvóta pohybuje okolo 15 procent. Kombinovat se to dá i se stavebními družstvy. Přesto to není příliš účinná cesta, jelikož beztak potlačí ceny nahoru. I kdyby se nám deset či patnáct procent vyjednat podařilo, zbytek půjde za tržní cenu. Myslím, že podle jedné velké realitky je průměrný nájem za metr čtvereční v Praze 3 asi 334 korun. U obecních bytů je to přitom 96 korun.

Lék na bytovou nouzi: nový typ daně. Stát bude evidovat pozemky, kde se dá stavět, ale jež leží ladem

Lidovky.cz: Obec v nich ale také primárně nemá vytvářet zisk.
Přesně tak. Chci tím jen říct, že lidé, kteří tu pracují, by si měli dovolit tu i bydlet. V rámci kampaně jsem pracoval u zahradní firmy, která se u nás na náměstí starala o zeleň. Lidé, se kterými jsem pracoval, dělali za 110 korun na hodinu. Přitom za nájem garsonky by museli dát alespoň 13 tisíc měsíčně. Je na tom dobře vidět, že tržní cena je u nájmu zkrátka neudržitelná.

Lidovky.cz: Jste členem bytové komise a majetkového výboru. Je to téma, která tam zkusíte nadhodit?
To ne, toto je řešení, které může aplikovat stát pouze celostátně, bavit se o nich na úrovni městské části nemá smysl. Takže to u nás navrhovat nebudu. Městská část se k tomu může maximálně vyjádřit, má ale jiné, byť pomalejší, prostředky, jak s bytovou krizí bojovat. Jsou to třeba nástavby, kdy se menší domy o pár patrech dorovnají těm vedlejším, které jich mají o pár více.

Novostavba-ilustrační foto

Lidovky.cz: Chystáte v tomto nějakou legislativní iniciativu? Buď jako jednotlivec či v rámci Zelených.
Chystám, nicméně na základě dohody, kterou podepsali Zelení s TOP 09, STANem a LESem, jsem se rozhodl ze Zelených vystoupit. Podílím se ale v současnosti na přípravách politického subjektu, který bude mít výše popsaná řešení v programu. Mám pocit, že kolem vyvlastnění se vždy rozvíří zbytečné emoce, přitom je potřeba tu debatu vést. A učit si, co je veřejný zájem.

Brno ve stopách Prahy. Raketový růst nájmů tam zdražil 1+kk měsíčně o tisícovku

Lidovky.cz: Nemyslíte, že emoce jsou při slovech „soukromé byty“ a „vyvlastňování“ na místě?
Chápu ostýchavost veřejnosti, proto ale rovnou zmiňuji, že na byty, ve kterých někdo bydlí, nikdo sahat nechce. Pokud to převedu mimo bytovou politiku, tak se můžeme bavit například o vyvlastnění zbrojního průmyslu. Je to dobře pochopitelný příklad toho, proč by se některé komodity neměly prodávat na volném trhu.

Lidovky.cz: Zbrojní firmy jsou ale stále, byť podnikají v regulovaném byznysu, soukromými společnostmi.
Ano, myslím, že právě toto by se mělo změnit a soukromé by být neměly. Dá se na tom dobře ukázat princip, že na volném trhu jde vždy jen o navyšování zisku. V případě zbrojního průmyslu to znamená válečný konflikt, který to odvětví potřebuje, aby rostlo. Možná je tedy na čase se na to podívat z druhé strany, trh války očividně neomezí. Stát by tak o zbrojním průmyslu strategicky rozhodoval a nepodílel se tak na rozdmýchávání konfliktu. Není ale třeba být ohledně toho přehnaně emotivní.

Lidovky.cz: Existují ještě další příklady, kdy by podle vás vyvlastnění bylo účinným nástrojem?
Napadají mě třeba příklady strategických podniků, které kdyby například učinily rozhodnutí se odstěhovat za hranice, způsobily by české ekonomice velké problémy. To jsou případy třeba Škodovky nebo dnes „populárního“ Agrofertu. Stejně jako je to na západě, stačil by určitý státní podíl, takový model ČEZ. Je to logické u velkých průmyslových odvětví, třeba těžební. Ostatně nás nevyhnutelně čekají ekonomická krize a již probíhá i klimatická změna. A protože jsme skutečně na pokraji klimatické krize, tresty za porušování limitů znečišťování by se měly pohybovat na hraně vyvlastnění. Situace je neúnosná, nebavíme se už o tom, jaký vzduch tu bude za 11 let, ale jestli tu za 11 let vůbec budeme.

Lidovky.cz: Zpět k vyvlastňování bytů. S jakými ohlasy jste se u veřejnosti se svými návrhy setkal?
Třeba v kampani jsem to nevyužíval, není to zkrátka lokální téma. Ty reakce jsou zprvu negativní, lidé si představují, že se zase bude něco zabavovat. Když ale debata postoupí dál, lidé postoje mění. Setkávám se spíš s příklonem k méně radikálním řešením, třeba nějaká ta daň navíc. Příliš se o tom nemluví, je to přece jen kontroverzní téma. Je to ale legitimní nástroj nástroj českého práva a je nutné diskutovat, v jakých případech ho využít.