Není prokázáno, že by horečky byly večer vyšší než ráno, tudíž vysvětlení, proč tomu tak je, nelze poskytnout.
Horečky se mohou vyskytovat naprosto kdykoliv. A v kolik hodin večer vlastně začíná a v kolik končí? Často je vnímán večer od 16 hodin či i dříve, přestože v jiných situacích tuto dobu považujeme za odpoledne. Někdy horečky skutečně začnou večer, ale pokračují až do rána, přesto jsou vnímány jako večerní, a to i tehdy, trvají-li 12 hodin i více.
Je též otázkou, zda za horečku považujeme tělesnou teplotu nad 37 °C, či až nad 38 °C. Tělesná teplota 37 °C až 37,9 °C je subfebrilie, tedy zvýšená teplota, tělesná teplota 38 °C a více je horečka. Je-li tělesná teplota nad 40 °C, hovoří se o hyperpyrexii. Veřejnost často teploty v pásmu subfebrilií nazývá horečkou, přestože se o horečku nejedná, protože tělesná teplota je sice zvýšená, ale nepřekračuje 37,9 °C.
Avšak zpět k otázce. Organismus může na vyčerpání či výraznější únavu reagovat mimo jiné zvýšenou teplotou. Pokud je člověk už zatížen infekcí, pak běžná činnost někdy vede právě k dřívější únavě a tím ke zvýšené teplotě. K tomu však může dojít nejen večer, ale i během dne. Zátěž či vyčerpání může též způsobit snížení obranyschopnosti a tím rychlejší množení mikroorganismů a opět zvýšenou teplotu. K tomuto však může dojít kdykoliv.
***
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz.
Obálku označte Věda – záhady.
