Manipulace s daty o tání himálajských ledovců, kompromitující e-maily a konflikt zájmů předsedy Rádžendry Pačaurího. Taková smršť kauz se nedávno sesypala na Mezivládní panel pro klimatickou změnu, instituci známou pod zkratkou IPCC. Pačaurího případné odstoupení nebo odvolání bude možné projednat nejdříve v říjnu tohoto roku, kdy se uskuteční pravidelné plenární zasedání zástupců jednotlivých zemí zastoupených v IPCC. Mezi delegáty z téměř dvou set států zasedne v jihokorejském Pusanu rovněž Ladislav Metelka, současný představitel naší republiky v Mezivládním panelu pro klimatické změny.
„Můj osobní názor je jasný, Pačaurí by měl odstoupit nebo být odvolán,“ zdůrazňuje Metelka. Podle jeho mínění není přijatelné, aby šéf tak významné instituce měl aktivity, které i jen vzdáleně připomínají střet zájmů.
Podporu pro svůj pohled na kontroverzní aktivity Pačaurího chce Metelka hledat v debatách a diskusích, které bude absolvovat během měsíců zbývajících do začátku plenárního zasedání. Považuje za nutné oslovit nejen představitele ministerstva životního prostředí, které je kontaktním orgánem mezi IPCC a českým státem, ale chce diskutovat také s klimatology a dalšími experty z odborných pracovišť. „Mají přehled o činnosti IPCC, a mohli by proto přijít s náměty, jak postupovat, aby se tato instituce do budoucnosti více zaměřila hlavně na vědeckou práci,“ říká Metelka.
Nový šéf, který by mohl být zvolen na říjnovém zasedání, by měl podle Metelky být především světově uznávaný klimatolog bez komerčních aktivit. Jen takový člověk může napravit v současné době pošramocenou pověst IPCC.
Říjnové plénum bude asi více než rušné, protože kromě jednání o aktivitách Pačaurího se očekává rovněž diskuse o chybách ve zprávě například o himálajských ledovcích a o větším důrazu na ověřování informačních zdrojů.
Zdatný manažer, nikoliv klimatolog Rádžendra Pačaurí, šéf Mezivládního panelu, proslul mnoha kategorickými varováními před oteplováním, vysloužil si za to i velký podíl na Nobelově ceně míru a až příliš často se tím chlubí.
Není však klimatolog ani vzděláním, ani praxí. Vystudoval železniční institut v Indii a ekonomii průmyslu ve Spojených státech. „Skutečně jde spíše o politika a manažera než o vědce. Kdysi to bylo výhodné, když u politiků prosazoval, aby si tématu klimatické změny vůbec všimli. Nyní důvěryhodnosti vědecké instituce spíše škodí,“ říká Jan Pretel, do loňského roku dlouhodobý zástupce naší republiky v IPCC.
Pačaurího klíčovou firmou je Tata Energy Research Institute se sídlem v Dillí. Jejím generálním ředitelem se stal roku 2001. Institut TERI, dnes přejmenovaný na The Energy Research Institute, založil v roce 1974 největší indický obchodní gigant Tata Group, jehož výrobní program sahá od automobilů přes energii, chemikálie, ocel a pojišťovnictví až k telekomunikacím.
Když se Pačaurí stal v roce 1997 místopředsedou IPCC, společnost TERI masivně rozšířila pole své působnosti a soustředila se na zelené technologie. V těchto oblastech jsou zároveň angažované rozličné divize Tata Group a chystá se například investice 1,5 miliardy dolarů do projektu větrných elektráren. Poté co byl Pačaurí zvolen do čela Mezivládního panelu pro změny klimatu, získal skoro okamžitě funkci v dozorčí radě firmy Siderian Ventures, což je investiční společnost specializovaná na trvale udržitelné technologie. Šéf IPPC je také členem dlouhé řady poradních orgánů pracujících v oblasti obchodování s emisními povolenkami a investic do energetiky.
Jan Pretel považuje chybnou prognózu o tání himálajských ledovců za přehmat, ke kterému určitě nemělo dojít. Zároveň ale připouští, že chyba se může vloudit vždy a kamkoli. Je nicméně s podivem, že si nikdo takto zásadní chyby při trojnásobné veřejné kontrole kapitoly o klimatu Asie nevšiml. „Teď jde o to chybu přiznat a vysvětlit. Je třeba do budoucna zlepšit systém kontroly, protože omylů nesmí být mnoho a nesmějí být zásadní. „Pak by mohly odborný kredit IPCC a hlavně veřejné mínění určitě ovlivnit.“
Mnohem větší riziko pro IPCC je podle něho podezření, že předseda Mezivládního panelu Rádžendra Pačaurí využil svého postavení, aby získal ekonomický prospěch pro svou konzultační firmu. „Celou záležitost by měl co nejdříve vysvětlit přinejmenším výboru IPCC a ten by měl zaujmout veřejné stanovisko. Nic takového se však, pokud vím, zatím nestalo. K celé záležitosti mám pouze informace z médií, a tak mohu těžko Pačaurího soudit,“ říká Pretel. Čím později, tím hůře „Chybný údaj v informaci o ledovcích a kompromitující e-maily jsou vážná pochybení. A v takovém případě musí co nejdříve vystoupit nejvyšší představitelé instituce a věc vysvětlit nebo oznámit, že co nejdříve svolají tiskovou konferenci,“ říká Pavel Dolanský, vedoucí katedry marketingové komunikace a public relation z Fakulty sociálních věd UK. Podle jeho názoru je několikadenní mlčení nejen nemravné, ale ohrožuje jakoukoliv činnost tak významné instituce. „Když příště IPCC řekne, že je čtvrtek, půjdu se podívat do kalendáře, jestli je to pravda,“ ilustruje Dolanský ztrátu důvěry.
Odkládání jasného a pravdivého vysvětlení, kde a proč se stala chyba, je zničující nejen pro IPCC, ale váhání především ovlivní pohled veřejnosti na klimatickou změnu. Spoléhat na to, že časem kauzy zapadnou, je velký omyl, protože téma je zajímavé nejen pro úzký okruh odborníků, ale pro většinu lidí na světě. Představitelé IPCC těžko mohou očekávat, že se třeba po dvou měsících můžou tvářit, jako by se nic nestalo.
Odklad jasného sdělení nastartuje tzv. princip sněhové koule. Na malou skupinu chybujících odborníků se nabalují stále větší a větší týmy vědců, kteří po léta seriózně zkoumají problematiku globálního oteplování. Jejich výsledky se tímto pochybením znehodnocují. Protože dostanou nálepku „těch z IPCC“.
Začne se uplatňovat rovněž princip slabého kusu ve stádu. Odpůrci klimatické změny mohou nyní daleko výrazněji a systematičtěji jít po chybách. Poznali, že objevili špičku ledovce, a bude je hnát vidina, že mohou v oficiálních materiálech z předchozích let najít řadu dalších falešných nebo neověřených informací.
Expert na marketingovou komunikaci vidí riziko rovněž v tom, že první dojem vnímá většina lidí jako nejsilnější, a proto se velice těžko vytěsňuje novým sdělením. Čím později se tedy věc objasní, tím složitěji se daří přesvědčit veřejnost o nápravě.
Pokud jde o hodnocení aktivit předsedy Pačaurího, záleží na organizační struktuře IPCC. Marketingově nejčistší by bylo, aby všechny země odvolaly z této instituce svoje zástupce a tak vyjádřily nesouhlas s komerčními zájmy předsedy. „Nejde přece o manažerské, ale o morální selhání. A princip morální etiky je ve světě daleko silnější než u nás, proto mě překvapuje, že k takovému kroku už alespoň některé vyspělé země nepřikročily,“ říká Dolanský.
