ŘÍM/PRAHA Italská média sedla na lep vtipálkovi, který si ve velkém stylu vymýšlel rozhovory se slavnými lidmi, hlavně z Ameriky. Přišlo se na to náhodou před necelým měsícem.
Paola Zanuttiniová z listu La Repubblica tehdy dělala rozhovor s americkým spisovatelem Philipem Rothem u příležitosti vydání italského překladu jeho nejnovějšího románu. Na závěr rozhovoru se autora zeptala, proč je tak nespokojený se současným americkým prezidentem Barackem Obamou. Roth prý povytáhl obočí a zeptal se novinářky, jak na to přišla. Ta mu přeložila úryvky rozhovoru, který dal údajně loni v listopadu novináři Tommasu Debenedettimu a který se objevil v listu Libero.
„Vypadá to tak, jako by pro vás Obama byl až odporný, nerozhodný politik zahleděný do sebe a své moci,“ shrnula Zanuttiniová. „Ale já nikdy nic takového neřekl,“ ohradil se Roth. „To je naprostý opak toho, co si o něm myslím. Podle mě je Obama skvělý prezident,“ dodal spisovatel.
O Debenedettim ani o listu Libero prý v životě neslyšel. Z rozhovoru, v němž Obamu odsuzuje za banálnost a prázdná slova o naději a změně, se tak vyklubal podfuk. Podfuk, na který naletěl i seriózní deník Corriere della Sera (mimochodem nejprodávanější italský list), který Rotha za jeho kritiku prezidenta pochválil v editorialu.
Historka se rychle rozšířila, hlavně díky internetu. Šéfredaktor Libera, mimochodem bulváru, který je nakloněn premiérovi Silviu Berlusconimu, nařídil rozhovor s Rothem stáhnout z webových stránek listu. Debenedetti vypnul svůj mobil a propadl se do země (zůstala jen fotka na Facebooku, která ukazuje mladíka s kudrnatými vlasy ve věku 25 až 30 let). Jedním z těch, kdo po něm pátrali, byl i sám Roth. „Projel jsem pár internetových stránek a zjistil, že Debenedetti tvrdí, že vlastní i záznam našeho telefonického rozhovoru, ale prý jej někam zašantročil,“ řekl spisovatel časopisu The New Yorker.
Víc šok než naštvání Ve svém zájmu o podvodníčka šel ale dál a zjistil, že Debenedetti dělal rozhovor i s dalším slavným americkým spisovatelem Johnem Grishamem. „Vyšel ve třech italských listech s konzervativní reputací a byly v něm ty samé řeči, které zněly nepřijatelně i pro mě,“ vykládal Roth. Grisham měl mimo jiné říct, že Obama lidi „naštval, protože udělal málo nebo vůbec nic z toho, co jim sliboval“. Grisham byl stejně nemile překvapený jako Roth.
„Byl to víc šok než naštvání,“ napsal Grisham v e-mailu časopisu The New Yorker a označil rozhovor za „mizernou fikci“. Pikantní je to zvlášť v tom, že právě Grisham (společně s manželkou Renée) patřil k těm, kdo Obamu podporovali během jeho kampaně.
„Přemýšlel jsem o tom, o co se ten chlapík vlastně snažil,“ řekl Roth. "Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že tenhle pokoutní novinář na volné noze našel způsob, jak vydělat tím, že ze známých amerických spisovatelů udělal antiobamovce. Byla to dobrá kejkle a myslím, že se u toho skvěle bavil, ale nedokážu si představit, co bude dělat teď – jeho kariéra skončila.“ Redakce časopisu The New Yorker mezitím zjistila, že Rothem a Grishamem Debenedetti neskončil. Vymyslel si ještě rozhovor s Georgem Vidalem, který vyšel v prestižním týdeníku L´Espresso. Byl to risk, napsal The New Yorker, protože Vidal žil desetiletí v Itálii a mluví plynně italsky.
Stejně tak neuvěřitelné se zdá, dodává magazín, že si to redakce jednoho z nejvyhlášenějších italských periodik neověřila. Ale je to tak. Autorka článku o Debenedettim zavolala Vidalovi, který dnes žije v Los Angeles, a ten jí potvrdil, že o něm nikdy neslyšel a žádný rozhovor mu nedával.
Vtipálek Debenedetti si stejně tak vymyslel i rozhovor s nositelkou Nobelovy ceny za literaturu Hertou Müllerovou, který otiskl deník Il Piccolo. „Zůstaňte na příjmu,“ uzavírá The New Yorker, „(Debenedetti) toho má zřejmě na svědomí ještě víc...“
