Podobné spory se na univerzitách odehrávají i dnes, odpovídá e-mailem pro LN James Dobreff, překladatel z Lundské univerzity ve Švédsku.
* LN Jak se vědecká komunita smíří s faktem, že Carl Linné, slavný biolog a zakladatel dodnes používané taxonomie, byl pomstychtivým člověkem, který neváhal vloupat se do bytu svého asistenta, ukrást mu část sbírek a zničit mu kariéru?
Myslím si, že se dosavadní pohled na Linného nijak zvlášť nezmění. Badatelé, kteří se jím zabývají, vědí, že neuměl řešit spory. A když mu Rolander odmítl předat svůj deník a sbírky, a dokonce ho do nich nenechal ani nahlédnout, dokud nedostane akademický post, byl konflikt nevyhnutelný. Pro Linného byl na prvním místě vědecký pokrok a dokončení klasifikace druhů. K tomu potřeboval vzácné druhy hmyzu a rostlin, které Rolander nasbíral. Linné zorganizoval výpravu do Surinamu a sehnal na ni peníze. Na druhou stranu Rolander cestou zažil mnoho utrpení. Chápu, že Linné byl jeho přístupem po návratu dotčen. Ale myslím si, že tenkrát zašel příliš daleko a trochu to přehnal. Nicméně jejich vztah byl podobný, jako mívají profesoři, studenti a asistenti na univerzitách po celém světě i dnes. Dochází tam k podobným sporům: profesor zajistí peníze a vede projekt, zatímco asistent investuje veškeré své dovednosti, znalosti a někdy i zdraví do samotného výzkumu. A komu patří výsledky?
* LN Přeložil jste deník Daniela Rolandera z latiny do angličtiny. Kdy jste si poprvé uvědomil, jak významný historický dokument držíte v ruce?
Než jsem se rozhodl, že ho s kolegy přeložíme, náhodně jsem si vybral stránku z naskenované verze rukopisu. Rolander na ní popisuje útěk afrických otroků z plantáží do pralesa. Líčí, jak přežívali díky znalostem o tamních rostlinách. Ta stránka, stejně jako celý deník, je směsí poutavého vyprávění, podrobných popisů a vědeckých poznámek.
Pokračování na straně X
Dokončení ze strany IX
Takže jsem hned od začátku tušil, že mám před sebou výjimečné dílo. Další čtení moji domněnku jen potvrdilo. Deník je unikátním historickým dokumentem nejen pro přírodní vědy, ale také pro antropology a etnografy zabývající se raným obdobím kolonizace. Tam, kde bychom čekali lhostejného pozorovatele, nacházíme zábavného autora s moderním pohledem na otroctví, ženy a životosprávu.
* LN Jak může zveřejnění deníku změnit pohled na Rolandera, o kterém se mluvilo jako o pomatenci a alkoholikovi?
On ke své špatné pověsti přišel poměrně pozdě. Přesně řečeno roku 1903, kdy jeden švédský životopisec vydal rozsáhlý životopis Carla Linného. V pasáži o jeho pomocnících zmiňuje Rolandera jako zbabělce, který neměl odvahu vkročit do pralesa. Přitom se autor nenamáhal nahlédnout do jeho deníku, i když bylo známo, že je uložen v muzeu v Kodani. Čerpal jen ze dvou dopisů, které Rolander poslal do Švédska. Jenže je špatně pochopil. V deníku čtenáři nenajdou zbabělce, ale statečného, pracovitého a velice moudrého muže.
* LN Deník končí Rolanderovým návratem ze Surinamu. Zbytek jeho příběhu jste rekonstruoval z jiných dokumentů. Nakolik jsou tyto zdroje spolehlivé?
Studoval jsem především dopisy lidí kolem Linného, které popisují soudobé události, takže jsou spolehlivé. Snažil jsem se dokázat, že několik známých dopisů bylo bez znalosti deníku špatně interpretováno. Kromě toho jsem našel 10 000 stránek rukopisu Rolanderova překladu velkolepého díla R. A. Ferchaulta de Réaumura „Monografie o životě a vývoji hmyzu“ z francouzštiny do švédštiny. Tím se vysvětluje, co dělal po návratu do Švédska. Spolu s deníkem tento nezveřejněný překlad dokazuje, jak byl Rolander pracovitý. Přitom byl dosud považován za člověka, který po příjezdu ze Surinamu duševně onemocněl a propadl alkoholu. Vzhledem k jeho osudu bychom se tomu nemohli divit, ale chybí pro to jakékoliv důkazy.
