22. listopadu 2018 5:29 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Čau lidi’ a pohodové rozhovory? Krizová komunikace Babiše připomíná Trumpa

Andrej Babiš na tiskové konferenci ke kauze Čapí hnízdo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrej Babiš na tiskové konferenci ke kauze Čapí hnízdo. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA  Premiér Andrej Babiš kauzu Čapího hnízda a údajného únosu svého syna komentuje svébytným způsobem. Častěji přijímá nabídky novinářů, kteří mu nepokládají kritické otázky a upozaďují důležitá fakta. „Myslím si, že ten výběr – alespoň jak já ho amatérsky vidím – odpovídá tomu, jaké má ANO voličské skupiny,“ řekl v rozhovoru o krizové komunikaci vládního předsedy sociolog a zakladatel novodobé historie volebního výzkumu Jan Herzmann.

Lidovky.cz: Premiér přistoupil na dva velké rozhovory na komerčních stanicích – na stanici Nova a TV Barrandov. Jednou s ním hovořil Rey Koranteng, podruhé Jaromír Soukup. Ani jeden z rozhovorů nebyl veden příliš kritickým způsobem. O čem vypovídá jeho výběr médií, kterým poskytne rozhovory?
To, že si špičkový politik vybírá novináře, se kterými bude a nebude mluvit, není úplně obvyklá strategie, ale v situaci, kdy je dlouhodobě konfrontován otázkami některých médií, například veřejnoprávních nebo Seznamu, se příliš nedivím, že hledá jiné komunikační cesty. Myslím si, že ten výběr – alespoň jak já ho amatérsky vidím – odpovídá tomu, jaké má ANO voličské skupiny. Zatímco média, která nejintenzivněji komunikovala s Andrejem Babišem v posledních dnech, jsou z hlediska cílového auditoria odpovídají opozici. Zejména té pravicové.


Lidovky.cz: Myslíte, že jde o snahu Andreje Babiše ušetřit sám sebe některým nepříjemným dotazům, a nebo je to právě snaha cílit na jeho voliče, aby dostali jím přetlumočenou verzi politického příběhu?
Myslím si, že ve vaší otázce není na místě spojka „nebo“. Pan premiér byl vystaven mnoha velmi nepříjemným rozhovorům a pravděpodobně se snaží, aby alespoň některé z dalších rozhovorů byly méně nepříjemné. To se ale nevylučuje s tím, že se snaží mluvit ke svému elektorátu.

Lidovky.cz: Jak může na Babišovy voliče či příznivce působit, že se snaží vyhnout přímé konfrontaci s reportéry, kteří reportáž natočili a vyzpovídali jeho syna?
Je velmi úzká skupina politicky zainteresovaných lidí, kteří si tohoto všimnou. Například čtenáři Lidovek asi ano, jsou to i čtenáři Reflexu nebo časopisu Reportér. Ovšem masa by to začala vnímat jen, pokud by to trvalo nějakou hodně dlouhou dobu.

Andrej Babiš po setkání s Milošem Zemanem
Andrej Babiš v debatě s Milošem Zemanem.

Lidovky.cz: Andrej Babiš nekomunikuje s veřejností sám za sebe. Není nezvyklé, že má tým mediálních poradců, ovšem postava Marka Prchala je z Babišových příspěvků na sociální síti hodně čitelná a zvláště v kritické komunikaci nezaměnitelná. Může toto premiérovi před veřejností ublížit?
Myslím, že ublížit mu to nemůže. Jedním z těch důvodů je, že průměrný volič hnutí ANO – a platí to i pro další taková hnutí - podobné záležitosti vůbec neřeší. Druhá stránka věci spočívá v tom, že premiér není nijak zvlášť obratný komunikátor. A to nejen v kauze Čapího hnízda. Když to řeknu trochu nadneseně, on je daleko víc „muž činu“ než „muž slova“. Z tohoto hlediska mu bude odpuštěno, když na to slovo má nějakou radu. I ti, kteří si všimnou a uvědomí, že ne všechno pochází z jeho vlastního pera, mu to odpustí. Ačkoli nevím, jestli „odpustí“ je to správné slovo. Zkrátka to vezmou, protože ví, že on není ten rétor jako třeba pan Miroslav Kalousek nebo Petr Fiala. Druhý zmíněný umí jako vysokoškolský pedagog se slovem skutečně dobře pracovat. Zatímco podnikatel umí spíše podnikat než mluvit, jako je to v případě právě Andreje Babiše.

Lidovky.cz: Premiér Andrej Babiš, potažmo Marek Prchal, dlouhodobě užívá velmi specifický jazyk, kterým promlouvá k veřejnosti. Používá například proslulé oslovení „Čau, lidi“. Může ho lidový jazyk uchránit před kritickým zrakem lidí?
K tomu se netroufám vyjadřovat. To je přesně ten moment, kdy by měl promluvit odborník na komunikaci. Pravda je, že tímto komunikačním stylem hnutí ANO, potažmo Andrej Babiš, dvakrát uspělo v parlamentních volbách. Takže to asi nějaký pozitivní vliv má. Jde ale, jak říkám, spíše o psychické nastavení komunikace.

Lidovky.cz: Zeptám se na jeden z dílčích kroků krizové komunikace Andreje Babiše z posledních dnů. Premiér na tiskových konferencích opakovaně kritizoval novináře za to, že se zajímají o zdravotní stav jeho dětí, které jsou – nutno podotknout – obviněné v kauze Čapího hnízda. Následně se však na jeho profilu na Facebooku objevily fotografie jeho syna s poznámkami o duševním zdraví. Na jedné z tiskových konferencí pak sám komentoval zdraví jeho dcery. Jak může na voliče v širším kontextu působit tento poměrně nelogický krok?
Obávám se, že i tato otázka je otázka na psychology. Vnímání obsahu komunikace je psychologická záležitost. Nevím, jestli je toto, co popisujete, premiérovo vlastní rozhodnutí, nebo jestli mu to někdo poradil. To si nedovolím posuzovat. Nedá se ale říci, že by to mělo nějakou sociologickou dimenzi. Samozřejmě lidé, kteří nejsou politicky zainteresovaní a nekoukají na Facebook premiéra, zasaženi nebudou. I když toto je spíše taková primitivní sociologická dedukce.

Lidovky.cz: Premiér Babiš nedává v poslední době ani příliš prostoru na dotazy novinářů po tiskových konferencích. Leckdy z pódia utíká do ústraní. Dá se toto nějak analyzovat ze sociologického hlediska?
Ano, toto se z hlediska sociologie politiky dá analyzovat. Nebývá to sice u nás v běžné komunikaci zvykem, stejně jako není příliš obvyklé, když někdo odpovídá „no comment“, tedy „bez komentáře“. Ale v politice je to normální přístup, ať je jakkoli nepříjemný pro novináře i čtenáře. Ten, kdo to používá, působí odtažitě, někdy arogantně, ale ten argument působí silně. V komunikaci to tedy může mít své slovo. Stejnou taktiku či strategii používají i orgány činné v trestním řízení. Ony tím dávají, že opravdu víc říci nemohou nebo že už řekly všechno, a nechtějí se pořád opakovat. Myslím, že Andrej Babiš používá taktiku, která u nás tolik obvyklá není, ale určitě funguje.


Lidovky.cz: Nahrál jste mi na poslední otázku. Připomíná krizová komunikace Andreje Babiše způsob styku s veřejností jiného politika, ať už světového či českého kolegy?
Rozhodně se dá srovnat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, myslím si, že docela podobně komunikuje v určitých situacích i francouzský prezident Emmanuel Macron, ačkoli jsou jejich výchozí pozice výrazně odlišné. Asi by šlo nalézt i více příkladů, kdybych se více zamýšlel.

Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz