Africký mor, se kterým se Česko potýkalo v uplynulých letech, zásadně promění vztah mezi divokými prasaty, myslivci a veterináři. Jak, bude zkoumat sociální antropolog Luděk Brož. Získal na to grant od Evropské komise ve výši dvou milionů eur, tedy 50 milionů korun. Letos jako jediný Čech.
Krev z prasat utracených kvůli prasečí chřipce zbarvila doruda řeku u hranice s KLDR |
„V dobrém románu bývá vztahový trojúhelník, ten je i ve středu mého zájmu. Tvoří ho myslivci, veterináři a divoká prasata. Zajímá mě, jak se tyto skupiny navzájem ovlivňují, co pro sebe znamenají a jakou mají blízkou budoucnost. To vše v kontextu afrického moru, který celý trojúhelník zásadně posouvá,“ řekl LN Brož.
Podle něj se budoucnost myslivosti v Evropě výrazným způsobem mění. Teď je na starém kontinentě na sedm milionů hobby myslivců, jejich počet ale výrazně klesá. Zároveň jejich věkový průměr roste. „To znamená, že čím dál tím méně mladých lidí se chce myslivostí zabývat,“ vysvětluje antropolog.
Důležitá je i role veterinářů, kteří jsou podle vědce nedocenění. Málokdo si totiž uvědomuje, že jsou to právě oni, kdo zásadním způsobem určuje, co má člověk denně na talíři. „Zároveň jsou to lidé, kteří mají obrovskou moc, pokud se objeví nějaká nákaza na hranicích,“ líčí vědec.
Poslední skupinou jsou divoká prasata, jejichž počet se v Evropě výrazně zvýšil. Ještě v padesátých letech stříleli myslivci na dva tisíce divočáků. Teď je to okolo 230 tisíc. O nich Brož říká, že jsou neuvěřitelně vitální, ze všech sudokopytníků mají největší schopnost reprodukce, jsou oportunistická, všežravá a jsou to také jedni z mála živočichů, kteří se dokážou adaptovat na nové podmínky a dokonce z nich i profitují.
„Řešíme mimo jiné i to, jakým způsobem, jako sociální antropologové, můžeme dát hlas zvířeti, jak ho uchopit jako sociálního aktéra,“ vysvětluje Brož.
Se svým týmem bude vědec zkoumat i širší dopady afrického moru na celou společnost.
Brož získal doktorát na Univerzitě v Cambridgi. V současnosti pracuje v Etnologickém ústavu Akademie věd ČR.
