Dirigent a cembalista Ondřej Macek sledoval „pražskou stopu“ slavného barokního skladatele až do bavorského Řezna. V archivu tam našel podstatnou část rukopisu ztracené opery Argippo.
Když se řekne Antonio Vivaldi, vybaví si operu jen málokdo. Italský kněz, skladatel a houslový virtuos se dnes těší popularitě hlavně díky instrumentální tvorbě, ve své době byl však také uznávaným autorem oper. Dochovala se libreta více než pěti desítek z nich, zhruba u poloviny však chybí notový zápis.
Takový osud postihl i operu Argippo, příběh se záměnou postav, milostnými intrikami a z toho vyplývajícími konflikty. Měla premiéru na podzim roku 1730 v Praze a její provedení patrně řídil sám Vivaldi. Dosud byl známý pouze dobový tisk libreta uložený v pražské Národní knihovně, partitura se považovala za ztracenou.
Po stopách zpěváků
Muzikologové postupně zjišťují, že Vivaldi měl překvapivě blízký vztah k českým zemím. Především díky výzkumu docenta Tomislava Volka vešly ve známost skladatelovy kontakty s českými a moravskými šlechtici, pro něž hojně komponoval. Dokonce slavné Čtvero ročních období věnoval hraběti Morzinovi, majiteli Vrchlabského panství a paláce na pražské Malé Straně.
V Praze v letech 1724 až 1734 působila italská operní společnost hraběte Šporka. Její impresário, Benátčan Antonio Denzio, byl přítelem a spolupracovníkem Vivaldiho. Řada zpěváků společnosti účinkovala před příchodem do Prahy v benátských premiérách Vivaldiho oper. Právě tyto skutečnosti přivedly českého muzikologa, dirigenta a cembalistu Ondřeje Macka na stopu ztracené opery.
„Nejprve jsem pátral po pohybu italských zpěváků, kteří v roce 1730 účinkovali v pražské premiéře díla, protože spolu s nimi mohly putovat Evropou jednotlivé árie z Argippa, ne-li celá partitura. Narazil jsem na údaj o hostování pražské italské operní společnosti v Řezně v roce 1733,“ popisuje Ondřej Macek pro LN. Tehdy tam ve dvou představeních účinkovali hned tři zpěváci, kteří o tři roky dříve zpívali v Argippovi. Mezi nimi i Antonio Denzi. V katalogu hudební sbírky knížecí dvorní knihovny Thurn-Taxisů v Řezně, který je dostupný i v Praze, Ondřej Macek zjistil, že se tam nachází anonymní svazek italských árií na texty z Argippa. To považoval za velice slibnou shodu okolností a do Řezna se rozjel.
„Skutečná euforie se mě zmocnila, když jsem si rukopis důkladně prostudoval a árie si tak poprvé ,poslechl‘,“ vzpomíná Ondřej Macek na svůj zážitek z konce minulého roku. Nejvíce ho překvapila kvalita a originalita nalezené hudby. „Árie z Argippa si v žádném ohledu nezadají s Vivaldiho operami psanými pro přední italská divadla,“ poznamenává Macek.
Objev uznala vědecká komise Italského institutu Antonia Vivaldiho v Benátkách a letos v červnu byl představen odborníkům na mezinárodní konferenci „Antonio Vivaldi, minulost a budoucnost“, kterou pořádal zmíněný institut.
„Nalezené árie tvoří asi dvě třetiny opery,“ uvádí Ondřej Macek, který se chce pokusit o rekonstrukci zbytku díla. Jeho novodobá světová premiéra je plánována na rok 2008, kdy uplyne 330 let od narození Vivaldiho. Měla by se uskutečnit opět v Praze v podání souboru barokní hudby Hof-Musici za řízení Ondřeje Macka.
***
Pohřešovaný notový zápis
Nalezení podstatné části původního rukopisu opery Argippo Antonia Vivaldiho 1678 - 1741) umožní toto dílo rekonstruovat. Jeho novodobé premiéry se dočkáme nejspíše napřesrok.
Rukopis nalezený v Řezně v knížecí dvorní knihovně Thurn-Taxisů
Titulní list libreta z Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze
