A jako první Čech zvládl Čech celou tuto plavbu bez neoprenu, a při cestě tam dokonce překonal světový rekord. „La Manche a Gibraltar, to je něco úplně jiného. La Manche je sice delší a náročnější, ale Gibraltar je naprosto nevyzpytatelný svými proudy,“ přiblížil včera po návratu do Brna plavec.
O tom, že 19. srpna 2008 pokoří i dosavadní světový rekord, který činil na cestu tam 2 hodiny 51 minut, dopředu neuvažoval. „Spíš jsem myslel na to, že mám na plavbu do Maroka maximálně tři a půl hodiny, protože jinak by mne ani nepustili zpět. Počasí by pak mohlo být ještě horší,“ vysvětlil. Z Evropy do Afriky dorazil již za dvě hodiny osmatřicet minut.
Zpátky mu však cesta trvala zhruba dvakrát déle. Proud i vlny, které mu šly do zad směrem k Africe, si vybraly daň. „Vlny se zvětšily a až do poloviny cesty jsem plaval proti proudu, což bylo náročné. Pak se navíc stočil a táhl mne směrem do Středozemního moře,“ popsal Čech. Zpáteční cestu si tak protáhl o několik kilometrů. Proti kanálu La Manche má Gibraltar ale i výhody. Voda je prý výrazně čistější. „Viděl jsem pod sebe tak tři čtyři metry a pozoroval delfíny,“ uvedl rekordman.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
