Online reportáž
10:29
PŘÍLET PLUKOVNÍKA KRATOCHVÍLA. 25. března 1943 přicestoval do SSSR plukovník Jan Kratochvíl. Zkušený voják se stal centrem sporu mezi Londýnem a sovětskými úřady. Ve hře bylo, kdo bude velet československé jednotce. Sověti dávali přednost Ludvíku Svobodovi, Londýn chtěl vojáky v poli svěřit Kratochvílovi. „Ten byl služebně nejstarším plukovníkem čs. armády v zahraničí, zatímco Svoboda naopak jejím služebně nejmladším plukovníkem, a proto dle tehdejších zvyklostí čs. armády měl logicky vyšší funkci převzít služebně starší,“ píše historik Zdeněk Vališ.
-
Jan Kratochvíl, velitel čs. pěšího pluku. / Autor: Zdroj: VÚA-VHA
10:22
TĚŽKÉ ZTRÁTY. Navíc jednotka při ústupu od Sokolova přišla o většinu těžké výzbroje a potřebovala nové vybavení. Například polovina britských bot, které tehdy českoslovenští vojáci nosili, už byla nepoužitelná.
10:14
ÚČTY ZA SOKOLOVO. 8. března 1943 českoslovenští vojáci poprvé bojovali na východní frontě. Obrana u ukrajinské vesnice Sokolovo sice nápor německých oddílů vydržela, ale jednotka měla těžké ztráty. „Padli 3 velitelé rot, 10 velitelů čet, 6 velitelů čet a důstojníků štábu bylo zraněno, 20 frekventantů důstojnické školy padlo nebo bylo raněno. Navrhuji, aby se vyjednávalo o přísunu 35 aktivních důstojníků z Anglie a Blízkého východu,“ napsal 5. dubna 1943 velitel Ludvík Svoboda ministerstvu národní obrany v Londýně.
10:00
KYJEV. Město mělo pro obránce, tedy jednotky wehrmachtu, velmi výhodnou polohu. Vystupuje na západním břehu Dněpru jako hrad, který od východu chrání mohutný vodní tok. Právě proto byl závěrečný útok veden ze severu, aby se pak stočil jihovýchodním směrem.
