„Nynější sucho a vysoké teploty jsou takový varovný prst. My je nyní chápeme jako anomálie či extrém, protože v minulosti to obvyklé nebylo. Ale v budoucnu nynější počasí může být novým normálem,“ říká Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Rozhovor s ním pro sobotní vydání LN připravila Eliška Nová.
  |
LN: Dvacáté století je považováno za nejteplejší. V letech 2000 až 2010 bylo však ještě tepleji. Bude se postupně oteplovat a o kolik stupňů?
Roky 2015 až 2017 byly z globálního hlediska dokonce ty nejteplejší. Vycházíme z toho, že ve dvacátém prvním století bude růst teplot vzduchu pokračovat. I když se mohou objevit kratší období, kdy tento růst nebude výrazný nebo přechodně dojde i k poklesu teplot. Neumíme přesně říci, o kolik stupňů se během tohoto století průměrná teplota zvýší, ale zdá se, že je rozumné čekat změnu teploty mezi dvěma a pěti stupni. Pro Českou republiku se může každý občan podívat na naši webovou aplikaci www.klimatickazmena.cz, kde najde výhled podle různých modelů a scénářů.
LN: V případě, že se oteplí o pět stupňů, jaké to bude mít dopady?
Na to se snaží odpovědět odborníci z oborů, jako je lesnictví a zemědělství. Zjednodušeně řečeno by naše klima odpovídalo Středomoří, bohužel ale bez moře.
LN: Říkal jste, že se může vyskytnout kratší období, kdy nebude nárůst tepla výrazný. O jak dlouhých obdobích mluvíme? O roku, desetiletí?
Ano, zřejmě by se jednalo o jednotlivé roky, možná až jedno desetiletí.
LN: Co bude oteplování znamenat pro biodiverzitu? Jaké druhy to potlačí a jakým to naopak pomůže?
Při této pro přírodu velmi rychlé změně se budou hranice rozšíření jednotlivých druhů zvířat a živočichů posouvat na sever či do vyšších nadmořských výšek. Významným příkladem je osud smrku v našem lesnictví, pro něhož se podmínky v nížinách i středních nadmořských výškách stávají rychle neúnosné a je decimován jak suchem, tak lýkožroutem, kterému teplé a suché klima velmi vyhovuje. Je pravděpodobné, že pro budoucí generaci dětí bude smrk poměrně exotický strom, který v přírodě uvidí běžně jen na horách. Příjemnější změnu mohou pocítit zahrádkáři, protože se u nás začíná dařit subtropickým rostlinám. Velkým problémem zase může být šíření nemocí dříve typických pro tropy a subtropy do střední Evropy.
