BERLÍN/PRAHA Již více než týden jedno z nejskloňovanějších jmen v Německu zní Thilo Sarrazin. Člen vedení tamní centrální banky totiž koncem srpna vyvolal rozruch svou knihou Deutschland schafft sich ab (Německo se likviduje). Její podstatou je tvrzení, že muslimští imigranti se nechtějí integrovat, ba dokonce že německou společnost podkopávají.
A protože Sarrazin i v doprovodných komentářích použil pro mnohé provokativní formulace typu, že Německo kvůli přistěhovalcům arabského nebo tureckého původu v průměru hloupne, sršela najednou z politických kruhů na adresu bankéře vesměs kritika.
Nyní se však ukazuje, že Sarrazinovy názory i způsob, jakým je prezentuje, nacházejí v Německu odezvu. Pokud by totiž v příštích spolkových volbách kandidovala strana „sarrazinovského“ typu, mohla by podle čerstvého průzkumu pro magazín Stern získat podporu až 16 procent voličů. List Bild am Sonntag před časem publikoval jiné údaje, podle kterých by takové uskupení dokonce mohlo volit o dvě procenta voličů více. (I v hlasování na webu Bildu Sarrazinovy teze podporuje v jedné z anket 87 procent čtenářů.) Na pravici je volno O čem tyto výsledky svědčí? Především dokreslují to, že integrace turecké menšiny je v Německu stále zdrojem napětí. V politické rovině se pak jedná o protestní hlasy, které ukazují na nespokojenost obyvatelstva s aktuální politickou situací. Zároveň je však podle některých expertů patrné, že kontroverze kolem Sarrazina obnažila to, že v pravé části politického spektra existuje prostor, který by lehce mohla zaplnit populistická strana. Nespokojenost s politickou scénou a s ní souvisejí úpadek dvou hlavních stran (CDU a SPD) se v Německu v posledních letech vynořoval se střídavou intenzitou, poslední dobou je však všeobecná nevole možná zjevnější, než tomu bylo dříve. „Konzervativní pravý kraj je mnohem volnější než před deseti lety,“ podotýká renomovaný politolog Jürgen Falter. Voliče tohoto typu nejsou schopní zaujmout nejen sociální demokraté (SPD) bojující o přízeň voličů hlavně s postkomunistickou Levicí, nýbrž už ani křesťanští demokraté (CDU), kteří se pod vedením kancléřky Angely Merkelové posunuli více do středu.
Nová partaj by kromě peněz potřebovala i výraznou osobnost se silným řečnickým talentem. Podobně jako se to v Rakousku podařilo zesnulému Jörgu Haiderovi. „I zde může kdykoliv přijít někdo, kdo dobrou rétorikou a charismatem voliče přesvědčí,“ říká Falter. Ostatně nejen v Rakousku, ale třeba i ve Francii nebo Nizozemsku vyhraněné strany napravo od středu slavily celkem velké úspěchy. Proč dosud v Německu strana podobného ražení nevznikla? Jednou z hlavních příčin bude zřejmě historická zátěž z nacismu, kterou si Německo nese. Pravicově populistická strana, která by logicky lákala i extremisty, by se ocitla nejen v médiích na pranýři.
Další politický expert Frank Decker proto debatu o nové straně nazval přeludem. Ostatně i Sarrazin dal již najevo, že založit novou partaj neplánuje. Navíc ani není oním typem charismatického lídra.
***
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
