130 let
Vakcína proti nemoci covid-19 (ilustrační foto).

Vakcína proti nemoci covid-19 (ilustrační foto). | foto: Reuters

Původní zpráva

Celoplošné testování obyvatelstva? Zamýšlené rychlotesty jsou nepřesné, Prymulovi to nevadí

Česko
  •   13:09
Praha - Pandemie koronaviru sílí a čísla nakažených v Česku trhají rekordy. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) vidí řešení v celoplošném testování obyvatelstva. V úterním televizním projevu ho zmínil jako jeden z trojice pilířů, které mají pomoci. Cestou k tak rozsáhlému testování jsou podle něj antigenní testy: není je třeba vyhodnocovat v laboratoři, jsou levnější a rychlejší – výsledek je znám do patnácti minut.

Do konce roku může zemřít až 15 tisíc lidí, bijí čeští vědci na poplach. Vyzývají k osobnímu lockdownu

Problém spočívá v tom, že jsou podle odborníků nepřesné. V materiálech ministerstva zdravotnictví se například uvádí, že antigenní test nelze chápat jako rovnocennou náhradu ke známým PCR testům, neboť některé nakažené nemusí odhalit.

„Diagnostika infekčního onemocnění založená na detekci antigenu poskytuje výhodu rychlosti testu (do 15 až 30 minut), snadnosti provedení a relativně nízké ceny. Nevýhodou bývá nižší citlivost testu,“ uvádí se v dokumentech.

Tuto informaci pro Lidovky.cz potvrdil i virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Spolehlivost ovlivňuje například koncentrace viru. Test těžko zachytí pozitivní jedince, kteří jsou bezpříznakoví,“ popsal.

„Když lidé mají rýmu, virus se snáz detekuje, protože lidově řečeno je kde brát. V opačném případě nemusí štětička při odběru na nic narazit,“ vysvětlil webu Lidovky.cz Hirsch.

Z toho důvodu by se antigenní testy neměly používat jako screening k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce, například na letištích či hraničních vstupech. Podle dokumentů se antigenní test dá použít jen na lidi s příznaky a nejdříve den, než se jim objeví náznaky nemoci. Nejvěrohodnější je test ve fázi, kdy jsou příznaky nejvíce zřejmé, většinou po pěti dnech.

OBRAZEM: Chřipečka? Když se s covidem dostanete sem, je váš stav vážný

Ministr si je „drobného“ zádrhelu vědom. „Jiné testy, které by to umožnily, v podstatě nemáme. Uniknou nám třeba tři nebo pět případů ze sta. Ale i kdyby jich uniklo 20, tak těch 80 zachytíme,“ vysvětlil před časem Prymula. V úterý navíc nastínil, že před celoplošným proběhne „zkušební testování“, které by mohlo ověřit projekt v praxi.

„Tyto testy jsou rychlé, levné a snadné. Pokud by se nám je povedlo zajistit, tak testování by pro všechny občany bylo zdarma,“ dodal.

Pokud by se celoplošné testování povedlo, získá Česko podle něj cenná data o šíření viru a podaří se nastavit výrazně cílenější systém karantény. „Takovýmto mechanismem bychom byli schopni odhalit nějakých 90 až 93 procent pozitivních jedinců v populaci, a tak následně snížit tím, že je pošleme do izolace, riziko, že se u nás bude ta nemoc šířit takovým tempem, jak se šíří doposud,“ vysvětlil Prymula.

Tisíce pomocníků z VŠ

Jak se liší antigenní testování od nejčastěji používaného PCR? Postup v odebrání vzorku je de facto stejný, u obou se získává výtěrem z nosohltanu. „K odebranému vzorku se pak následně přidá nějaké činidlo a podle barevné reakce se odečte výsledek – tedy zdali je vzorek pozitivní, či negativní. Výsledek známe do 15 až 20 minut od odběru,“ vysvětlil pro Lidovky.cz další postup u antigenního testu Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Právě oni se mají do projektu zapojit. Stejně tak nemocnice a aktuální odběrová místa.

Prymula navíc chce, aby vznikla speciální odběrová místa posílená až o 7000 studentů lékařských fakult a 10 tisíc studentů dalších vysokých škol. „Zdravotníci by měli k dispozici tým pomocníků z řad studentů, který by pomohl s organizací, vyhodnocením testů a jejich administrací,“ potvrdil záměr Šonka.

V úterý večer ministr pro další boj s epidemií představil tři pilíře. První se týká vyčlenění kapacit nemocnic, spoluřízení těch státních ministerstvem a zajištění jejich dostatečného financování. Druhým bude plošné testování s trasováním infekčních pacientů. Třetím má být zlepšení komunikace a informování veřejnosti.

Autor: Melanie Krýslová
  • Vybrali jsme pro Vás