Informačně-technologické odvětví vysílá signály, které jsou přinejmenším zvláštní. Personalisté a headhunteři, kteří se o tento sektor zajímají, hovoří o nadbytku pracovních sil a o přesyceném trhu. Jedním dechem ale dodávají, že kvalitních pracovníků je velký nedostatek.
Zdálo by se, že na trhu IT pracovních sil dochází k naplnění starého známého pravidla, že dobrý pracovník si práci najde vždycky. Problém je ale složitější: právě kvalitní programátoři museli hodně slevit ze svých požadavků a pořekadlo nyní platí jen na úzce profilované odborníky.
„Do České republiky přišlo v minulosti několik technologických firem, které poptávaly stovky nových IT specialistů ročně. Velkou část těchto nových pozic šlo pokrýt z českých nebo slovenských zdrojů, protože jsou zde kvalitní technické univerzity, avšak v některých případech nebylo možné obejít se ani bez náboru lidí v zahraničí,“ uvádí do problému Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální společnosti Manpower ČR a SR. „Může jít o velmi úzce orientované specialisty s požadavkem na znalost více cizích jazyků.“
Tento nenasytitelný hlad po odbornících z informačně-technologického oboru vytvořil na českém trhu podnikatelskou příležitost pro firmy, které školily a následně pronajímaly nové programátory. Čerstvě vyučeného IT odborníka s legitimním nárokem na plat v řádech desítek tisíc korun přitom dokázaly udělat téměř z kohokoli.
„Osobně jsem se setkal s případy, kdy se programátory stali lidé, kteří nestudovali ani IT, ani žádný technický obor, ale například učitelství,“ říká Vladimír Kočí ze společnosti R4U. „Začalo to tím, že měli informační technologie jako koníčka, dělali třeba nějaké jednoduché webové stránky. Následně se potom dostali do firmy, která najímá lidi, aby je dále pronajímala, a stali se v ní junior programátory.“
Opravdovému řemeslu se pak tito „přetavení programátoři“ učili podle Kočího až za chodu v práci pro klienty své firmy. Až ti z nich udělali odborníky.
„Byl zde takový nedostatek lidí, že se dal prodat prakticky kdokoli a za několik kvalitních lidí se mohla schovat spousta rychlokvašených juniorů,“ tvrdí Vladimír Kočí. „Právě tato skupina lidí, která si následně ani nijak nedoplňovala vzdělání a učila se vlastně jen za peníze společností, pro které byla najata, pak byla krizí postižena jako první.“
Dnes headhunterům a personálním společnostem přicházejí zakázky na to, aby sehnaly jednotlivce. Nejlépe velmi zkušeného. A protože je na trhu programátorů přebytek, mohou si firmy diktovat také platové podmínky, oproti minulosti o hodně nižší. Personalisté dokonce tvrdí, že i zkušení programátoři spadli na ceně až o dvacet tisíc i více korun. Headhuntery samotné prý překvapuje, o kolik méně peněz programátoři požadují, aby byli pro trh aspoň trochu lákaví.
Nedostatek velice úzce profilovaných IT odborníků však stále trvá a hledají se i v zahraničí. „Manpower ČR z toho důvodu využívá svou celosvětovou síť poboček a pro své náborové aktivity využívá více než třiceti zemí, ačkoli jde o nábor pro český trh,“ reaguje Jaroslava Rezlerová.
„Z našeho pohledu je v oboru IT největší nouze o lidi se znalostí SW tester a o database administrátory. To potvrzuje situace jak v České republice, tak v okolních státech Evropské unie,“ říká Peter Hradil, ředitel společnosti Lyndon Wells.
Na pozice vývojářů pracujících s programovacím jazykem JAVA a SW testers také společnost Lyndon Wells momentálně vyhledává několik kandidátů. Kromě zkušeností s výše uvedenými programy vyžadují její klienti od kandidátů i dostatečné znalosti cizích jazyků. „Znalost angličtiny je nutností, ovšem ve spojení s němčinou má kandidát všude dveře otevřené.“ uzavírá Peter Hradil.
