„Je třeba jasně říct, a to je úkol pro vládu, že nikdo nebude platit za megawatthodinu více než nějakou konkrétní částku,“ oznámil Kuba.
Podle něj je třeba zareagovat na Putinovu válku, kterou vede proti celé Evropě prostřednictvím ruského plynu. „Hrozí rozložená sociální Evropa, z toho bude mít radost Rusko. Evropa na to musí reagovat úplně stejnou strategií. Nechceme rozklad sociální Evropy,“ upozornil hejtman.
Podle něj lze z evropského hlediska postupovat podobně jako to už dělají ve Španělsku a Portugalsku. „Oni si definovali ceny v takzvaně závěrných elektrárnách na nějaké částky a část dotují. Díky této dotaci je pak energie řádově nižší,“ uvedl Kuba. Podle něj ale podobný krok nebude v Evropě možný, dokud se pro něj nerozhodne Německo. „To je úkol pro premiéra Petra Fialu, aby o tom jednal s německým kancléřem,“ zdůraznil.
Za hejtmany pak Kuba představil tři opatření, která může udělat přímo vláda České republiky a která mají mít přímý dopad na domácnosti, veřejné instituce a firmy.
„V domácnostech by to mohlo fungovat od začátku roku 2023. Jde o to, že nikdo nebude platit vyšší částku za elektřinu a plyn, než jak to určí vláda. To znamená regulaci. Je to podle mě spravedlivější systém,“ konstatoval Kuba.
Sektorová daň
Také firmám by podle něj stát měl výrazně pomoci, protože zde může vzniknout ten největší problém. „Teď se nebavíme o tom, jestli budeme mít doma 19 stupňů, ale o tom, jestli si budou moci jít lidé kam pro výplaty, když některé firmy přeruší provoz. A to reálně hrozí a mohlo by to vést k rozkladu společnosti,“ varoval Kuba.
I pro firmy by tak měly být ceny energií zastropované, aby dokázaly dál fungovat. „Mluvíme tady například o sklárnách a dalších společnostech, pro které je to naprosto zásadní. Jiné je to třeba v administrativní kanceláři,“ pokračoval Kuba.
S hejtmany si samozřejmě uvědomuje, že to všechno bude stát velké peníze. Stát by to podle něj mohl řešit například sektorovou daní.
Třetí opatření se týká veřejných institucí. Tam se hejtmani shodli na tom, že by měl vzniknout státní obchodník, který by nakoupil část energií za jasně danou cenu a pak ji prodával dál do krajů, přičemž už by se cena nezvyšovala. „To by mělo zajistit fungování především škol, školek, domovů pro seniory a dalších podobných zařízení. Určitě tu nemluvíme třeba o provozu bazénu,“ vysvětlil hejtman.
Podle Kuby je potřeba přijmout taková opatření, která budou dočasná, a po uplynutí krize se bude možné vrátit k normálu. Všechny návrhy na úrovni České republiky podle něj lze přijmout a uvést v život. Teď záleží, jak se tomuto balíčku opatření postaví vláda.
Podněty krajů řešíme, reagoval Fiala
„Podněty krajů ke změnám v energetice nejsou nové, vláda se jimi týdny zabývá,“ reagoval na apel Asociace krajů premiér Petr Fiala (ODS). Žádné z navrhovaných opatření ale podle předsedy vlády nemá rychlé a jednoduché řešení.
„O celoevropském zastropování cen vstupních komodit do závěrných elektráren jednáme s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a bude to i velkým tématem pondělního jednáni s německým kancléřem Olafem Scholzem. Pokračuje rovněž příprava variant transformace ČEZ s cílem, kterým je získáni kontroly nad výrobními kapacitami elektřiny na našem území,“ uvedl premiér. Tzv. závěrná elektrárna plní síť a její cena je zásadní, je to hodnota, za kterou se prodává a kupuje elektřina na burze bez ohledu na to, za jaké náklady vyrábějí ostatní elektrárny.
Téměř všechny kraje jsou v situaci, v níž meziročně zaplatí za elektřinu mnohonásobně více než letos, a to v řádech stovek milionů korun. Ministr Jozef Síkela připustil, že pro kraje je nyní velmi náročné získat jiný než takzvaný spotový produkt, u kterého se platba odvíjí od aktuální ceny na burze. Ceny energií jsou nyní na rekordní výši.
