PRAHA Od deseti tisíc v Pardubicích a Třinci až po dvojnásobek v Liberci a Jablonci nad Nisou. V takovém rozpětí se pohybují roční výdaje domácností za vytápění.
Z předběžných údajů teplárenských společností vyplývá, že se spotřeba tepla oproti předchozí topné sezoně významněji nezměnila. V řadě velkých měst se však zvýšila cena, hlavně s ohledem na zvyšující se ceny hnědého uhlí.
Například v Plzni průměrná domácnost zaplatí letos za teplo o 200 korun víc než loni, v Ostravě o zhruba 500 korun. Cenu určuje celá řada faktorů, některé z nich může ovlivnit i sám spotřebitel.
Běžná domácnost v panelovém domě spotřebuje 30 až 35 gigajoulů tepla za rok. Pokud však lidé bydlí v nezatepleném domě, a tak plýtvají, spotřeba může přesáhnout i 50 gigajoulů.
Nebezpečný může být i opačný extrém – přehnané šetření. „Spotřeba by neměla klesnout pod 25 gigajoulů. V málo větraných a nedostatečně vytápěných bytech mohou vznikat plísně,“ říká mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Teplárny spalující hnědé uhlí bývají zpravidla levnější než ty, které spalují zemní plyn nebo černé uhlí. První z nich většinou nepřekračují úroveň 550 korun za gigajoule. Velké uhelné teplárny, které vydělávají hlavně na výrobě elektřiny, se mohou s cenou dostat i pod hranici 400 korun.
Velmi rozdílné jsou ceníky tepláren spalujících biomasu. Zatímco v Třebíči a Žatci patří ceny tepla k nejnižším v republice, pro Jindřichův Hradec platí úplný opak.
Plynové teplárny a kotelny se cenově pohybují obvykle v rozmezí od 550 do 700 korun, ale v několika městech je cena ještě vyšší. Mezi nejdražší patří dodávky tepla v Prachaticích, Milovicích, Benešově, Králově Dvoře a Šluknově.
Na cenu tepla má také významný vliv stáří a kvalita rozvodných sítí. „Parovodní rozvody jsou náročnější a zvyšují cenu. Horkovodní a teplovodní rozvody mají oproti nim nižší ztráty i provozní náklady,“ vysvětluje Pavel Kaufmann.
Pokud projde návrh vládní koalice na zvýšení sazby DPH z 10 na 14 procent, zákazníci se dalšímu zdražení s nejvyšší pravděpodobností nevyhnou. K růstu ceny zřejmě přispěje také růst cen paliv a od roku 2013 také zpoplatnění části přídělu emisních povolenek.
Několika velkým teplárnám navíc v nejbližších letech vyprší smlouvy o dodávkách uhlí od skupiny Czech Coal. Ta má zájem dodávat uhlí i dále, požaduje však navýšení ceny v řádu desítek procent.
Uhelné teplárny budou muset čelit ještě jednomu problému. Po roce 2016 vstoupí v zemích Evropské unie v platnost přísnější limity emisí prachu a oxidů síry a dusíku. Splnění limitů si na straně teplárenských firem vyžádá investice v řádu stovek milionů korun, které se následně promítnou i v ceně tepla.
Graf
Ceny tepla z městských rozvodných sítí
(1. čtvrtletí 2011,
koruny za gigajoule
včetně DPH)
Třinec 339,90
Chrudim 342,63
Pardubice 342,63
Hradec Králové 371,14
Plzeň 392,20
Žatec 415,25
Neratovice 417,89
Mělník 418,90
Dvůr Králové n. L. 439,09
Litoměřice 439,68
Třebíč 444,00
Náchod 444,51
Nymburk 459,80
Ústí n. L. 467,50
Č. Budějovice 478,40
Písek 479,60
Kladno 480,56
Ostrava 482,35
Krnov 482,61
Litvínov 485,65
Teplice 488,21
Varnsdorf 490,05
Bílina 491,08
Praha* 491,59
Most 494,77
Sokolov 495,00
Havířov 498,71
Kadaň 500,53
Klášterec n. O. 503,17
Klatovy 504,30
Příbram 504,80
Karviná 504,90
Jihlava 505,69
Orlová 506,83
Chomutov 508,53
Uherské Hradiště 517,40
Chodov 520,30
Karlovy Vary 522,50
Přerov 523,57
Hodonín 529,00
Zlín 531,96
Strakonice 533,40
Olomouc 545,73
Bruntál 548,79
Valašské Meziříčí 549,50
Rychnov n. K. 550,00
Blansko 551,19
Kolín 553,30
Vyškov 561,00
Mladá Boleslav 567,50
Prostějov 569,60
Praha** 572,19
Šumperk 573,51
Frýdek-Místek 574,97
Český Těšín 579,00
Cheb 583,00
Vsetín 585,20
Česká Lípa 594,77
Rožnov p. R. 596,75
Kopřivnice 599,16
Brno 605,55
Děčín 607,48
Opava 620,00
Pelhřimov 624,00
Břeclav 636,00
Tábor 639,63
Louny 657,37
Jindřichův Hradec 658,73
Beroun 667,86
Jablonec n. N. 677,60
Liberec 688,35
Benešov 701,03
Prachatice 715,22
Teplárny spalující hnědé uhlí se až na
výjimky drží pod hranicí 550 korun za
gigajoule. Plynové teplárny a kotelny se
většinou pohybují v rozmezí od 550 do
700 korun.
*teplár. soustava (pravý břeh Vltavy) ** lokální zdroje (levý břeh Vltavy)
Zdroj: Energetický regulační úřad
