Sobota 22. února 2020svátek má Petr 10 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Černé stavby půjdou k zemi. Umožní to nový stavební zákon, který chystá ministryně Dostálová

Stavba - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stavba - ilustrační foto. | foto: ČTK

Praha  Moravany v Českém středohoří leží v chráněné oblasti, ale to nebránilo Patriku Oulickému, aby si tam před deseti začal stavět vilu bez povolení. Dodnes stojí. Stejně jako konstrukční torzo hal, které už pět let trčí na okraji Hradce Králové, kde je bez úředního razítka rozdělala firma CTP.

Povolení dostala dodatečně až letos. Protože černé stavby lidem v drtivé většině procházejí, výrazně jich přibývá. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) tomu hodlá v novém stavebním zákoně učinit přítrž.

„Pro mě je opravdu alarmující, že každá desátá až jedenáctá stavba v Česku je zahajovaná načerno,“ řekla ministryně LN s tím, že skoro všechny se dokončí. Dostanou dodatečné povolení, které nezákonný zrod zlegalizuje. Nezřídka vznikají i na chráněných územích. Četnost černých projektů vyplývá z ministerské analýzy posledních pěti let.

Obce, do jejichž kompetence odstranění černých staveb spadá, se do bourání nepouštějí, nemají dost administrativních sil na to, aby náklady po většinou nesoučinném majiteli vymáhaly. Do bourání se proto vloží stát, konkrétní způsob se nyní ladí, jak ministerstvo dojednává se samosprávami kompromisní podobu stavebního zákona, jehož filozofii shrnuje heslo „jedna stavba, jedno razítko“. Jisté je, že se postihy černých stavařů razantně zpřísní.

„Pokud někdo začne stavět bez povolení, když ho zákon vyžaduje, stavba bude zbourána. Nekompromisně. Dokud nemá stavebník povolení, nesmí stavět, nestačí, že si zažádal,“ vysvětlila Dostálová. Dodatečné povolení zůstane pro případy, kdy investor povolení má, ale mírně se od něj odchýlí.

Zapojení státu samosprávy vítají

Obce se s nepovolenými domy, chatkami i halami potýkají dlouhodobě, zhruba šest let k problematice funguje speciální pracovní skupina, v níž sedí zástupci starostů, krajů i státu. Samosprávy na to vlastními silami nestačí, protože se to táhne a prodražuje. Zájem dát částku o mnoha nulách za demolici cizího majetku je zpravidla malý; obci pak chybějí peníze na stavby hřišť či zateplování škol.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Zkušenost je taková, že obce využívají rozhodnutí ve veřejném zájmu pouze v krajním případě. Takto vynaložené peníze mohou dosahovat až řádu milionů v jednotlivých případech, investují se do cizího majetku a nemusejí se městu nikdy vrátit. Vymáhat je po majiteli je složité, zdlouhavé, až skoro nemožné,“ řekl LN již dříve František Lukl, předseda Svazu měst a obcí.

To, že se do věci vloží stát se svým podstatně bujnějším úředním aparátem i institucionální silou, proto samosprávy vítají. Jedna část problému jsou stavby načerno zahájené, na opačném konci demolice chátrajících domů, které ohrožují bezpečí. Spojuje je faktor nezodpovědného přístupu vlastníka.

Znalost zákona vs. dobrá víra

Ministerstvo pro místní rozvoj založilo na demolice miliardový dotační fond, ale obce z něj čerpají pomaloučku, takže se to zásadním účinkem míjí. Ani pro stát to při jeho lepších kapacitách nebude snadné, mnohde může být bourání obtížné třeba s ohledem na okolní zástavbu či se bude investor zdlouhavě odvolávat u soudů.

Černými stavbami se prohřešují hlavně velcí investoři, kteří to dělají zpravidla s plnou znalostí zákona, ale hřeší na to, že úřady se tu ke stržení takových budov neodhodlávají a raději dodatečně povolí. Druhou skupinu představují drobní stavitelé, jež mnohdy netuší, že překračují paragrafy. „Jsou to i různé chatky tam, kde se vůbec stavět nesmí. Zájemce nejdřív argumentuje, že je to jen pro rekreaci, a pak je z toho třípodlažní zděný dům,“ doplnila ministryně Dostálová.

U drobných stavařů se ještě diskutuje nad tím, jestli nepřipustit, že mohli jednat v dobré víře a jednoduše netušili, že něco porušují. Bylo by na nich, aby úřadům dokázali, že o svých povinnostech nemohli vědět. Ministryně se však přiklání spíš k obecné zásadě českého práva, že neznalost zákona neomlouvá. „Mě to rozčiluje. Jaká dobrá víra? Chci stavět, tak to stavebnímu úřadu aspoň oznámím, a on mě když tak upozorní, že si v daném místě nemůžu dělat, co chci. Anebo řekne: ‚To si klidně postav,‘“ míní.

Pro nejmenší bude nový zákon obsahovat jiný benefit – plno staveb se přesune do takzvaného volného režimu, třeba bazény, skleníky a další zvelebující projekty, které člověk provádí na svém pozemku. To znamená, že na ně nebude třeba vyběhávat povolení.

Ale pořád bude platit, že majitelé musejí dodržet pravidla, aby benefitem pro sebe nepřekáželi druhému, třeba když by si zbudovali věž tak obrovskou, že sousedovi by do oken nikdy nešlo slunce.

„Pokud není dotčený žádný veřejný zájem a nejsou ohrožováni ani sousedé na svých právech, chceme, aby si lidé na svém pozemku stavěli, co potřebují,“ uzavírá ministryně.

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Folksam je na trhu od roku 1908 a patří k největším švédským pojišťovnám. Od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Filip Dolenský, profesionální hráč počítačových her | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!