STONAVA Kdyby platily dvacet let staré předpoklady, obec Stonava nedaleko Karviné by už neexistovala. Poddolovanou vesnici obepínalo sto hektarů černých uhelných kališť, vypadala jako vzor zničené přírody. Dnes se okolí obce stává cílem cest rybářů a tisíců houbařů.
„Nejvíce plno bývá o víkendech. To na všech cestách a polních nájezdech stojí desítky aut, místní lesy i remízky ale prohledávají i cyklisté a pěší,“ popisuje zájem starosta Stonavy Ondřej Feber. Připomíná, že lesy tam jsou uměle vysazené. Z černých kališť zbylo ve Stonavě poslední, a to právě podstupuje rekultivaci. Je poslední ukázkou hluboké černé jámy sloužící pro uskladnění vytěženého uhelného odpadu. S jejich rekultivacemi se začalo počátkem devadesátých let minulého století. Nová kaliště dnes prakticky nevznikají, protože Ostravsko-karvinské doly využívají nových technologií. Jemnější filtry dokážou zadržet zbytky uhlí přímo v úpravnách.
Ještě komunistické plány počítaly s tím, že na místech zrekultivovaných kališť ve Stonavě vyrostou nová pole pro zemědělská družstva. „Tomu jsme se už tehdy začínali bránit. Bylo jasné, že nová pole by byla zbytečná, nyní i kvůli regulaci zemědělské politiky Evropskou unií. Prosadili jsme, ať zde raději vzniknou lesy, louky a rybníky,“ líčí Feber.
Vůbec první stonavský rybník v místech někdejších kališť vznikl v roce 1999 a dostal název Kateřina. Včera na jeho břehu seděl rybář - bývalý horník z dolu 9. květen z Havířova. „Pamatuju, jak to tady vypadalo v 70. letech. Strašně. Jen černé hory hald a hlušiny,“ popisuje. On sám ryby z Kateřiny nejí. „Jenom je chytím a zase pustím,“ říká. Skeptický je i k houbám, které všude v okolí rostou. „To nejsou hřiby z Beskyd. Já bych je nesbíral. Když jich sní ti houbaři víc, možná budou i svítit,“ tvrdí.
„Hub roste ve Stonavě opravdu hodně a stejně hodně je tam i houbařů,“ potvrzuje i karvinský rybář Vilém Kožušník. Je profesí chemik, a tak sleduje kvalitu vody i rybího masa. „Ryby na Karvinsku jsou nyní zcela zdravé,“ ujišťuje Kožušník. I on vzpomíná na černé nádrže i na to, jak ještě v devadesátých letech nacházeli karvinští rybáři v rybím mase stopy DDT a dalších nebezpečných látek. Za posledních sedm let ale měření už žádné škodliviny neobjevila.
Právě o nadcházejícím víkendu budou karvinští rybáři mladými rybami ze stonavských rybníků zarybňovat okolní vodní nádrže na Karvinsku. Mnohé z nich vznikly kvůli důlní činnosti. Půda v poddolované krajině poklesla a do prohlubní se dostala spodní voda. Těchto specifických rybníků, které ovšem nelze vypustit, a ryby tak v nich mohou být chytány pouze na udici, je kolem Karviné přibližně deset. „Vysazujeme do nich zejména kapry, líny a také štiky,“ upřesňuje Kožušník. „Snažíme se, aby to měli rybáři z Karviné k vodě co nejblíže, benzin a vůbec doprava jsou dneska drahé,“ vysvětluje. Starosta Feber, který je zároveň myslivcem ve sdružení Stonávka, vypočítává, že v okolních uměle vysazených lesích se během několika uplynulých let usadily srny, zajíci, lišky, ale také divoká prasata.
Podle údajů Ostravsko-karvinských dolů stály rekultivace na Karvinsku od roku 1991 již sedm miliard korun. Z velké části jde o státní peníze z fondů na zahlazení starých důlních škod.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
