Zprvu vše začíná nenápadně. Dítě obdrží krátké video, které ho vybízí ke splnění úkolu. Postupně se však úkoly stupňují a přechází v psychický nátlak. „Následuje emoční vydírání, v dítěti je vzbuzen strach,“ popisuje pro iDNES.cz hru Červený delfín odborník na kyberbezpečnost Miroslav Lujka. Podle něj jde o obdobu Modré velryby, která zaplavila sítě v roce 2017.
Útočníci k rozeslání výzvy využívají anonymní účty i mizející zprávy, ty si lze zobrazit pouze jednou. „I proto je velice těžké závadnou komunikaci vyhledat,“ říká Kateřina Vokrouhlíková z organizace CZ.NIC, která se problematice věnuje.
„Součástí jsou odměny, ale i časové odpočty,“ dodává Lujka. Oboje má dítě motivovat ve hře pokračovat.
Vokrouhlíková upozorňuje, že postupně může dojít i k vydírání fyzickým násilím, například na příbuzných. Oběť navíc často útočníkům sdělí své osobní informace. „Tlak vede k pocitu, že dítě nemůže z výzvy odejít,“ dodává Vokrouhlíková.
Podle Lujky je problémem i to, že sociální sítě výzvu nevyhodnocují jako nebezpečnou. Zaslaná videa jsou navíc pomocí AI přeložena do jakéhokoli jazyka včetně češtiny a působí na dítě věrohodně.
S Červeným delfínem se odborníci na kyberbezpečnost setkávají od letošního ledna. „V současné chvíli evidujeme desítky hlášení,“ uvádí Vokrouhlíková s tím, že šíření hry je zatím na počátku. „Policie nemá v této souvislosti informace o žádném případu,“ doplňuje mluvčí Ondřej Moravčík.
Prevencí je jak komunikace s dětmi, tak i včasný zásah. „Čím více lidí obsah nahlásí, tím roste šance na jeho odstranění,“ dodává Kateřina Vokrouhlíková z CZ.NIC.
V roce 2017 se na sociálních sítích šířila podobná sada výzev pod názvem Modrá velryba. Ta měla údajně původ v Rusku a mladistvé zavazovala k plnění sebedestruktivních úkonů končících jejich sebevraždou. Ačkoli v Česku v souvislosti s ní není známá přímá oběť, v zahraničí se mluví o smrti několika dětí, zejména v Rusku. Modrá velryba je nicméně dodnes obestřena mnoha otazníky a někteří ji považují pouze za marketingový tah.
