Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států, připomínají autoři v důvodové zprávě. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země. Předkladatelé taky podotýkají, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem na kulturní tradice a zvyky i bezvěrci.
Velký pátekV křesťanském kalendáři je Velký pátek (lat. dies passionis Domini) pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži. (Wikipedie) |
Autoři argumentují i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas pohromadě, píšou.
Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné.
Současný český kalendář obsahuje 13 svátků, přičemž dva z nich připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy 12, některé z nich připadají na víkendy.
Ve Sněmovně ležel návrh, jenž by den Kristova ukřižování stanovil svátkem, už v předminulém volebním období. Senátní úpravu tehdy poslanci nestihli do voleb projednat. Nyní předkladatelé navrhují, aby dolní komora schválila novelu zrychleně už v prvním čtení.
