K tomu podle něj nutně patří potřeba chtít znát pravdu, unést skutečnost a nehledat externí viníky, když padáme do potíží. „Češi psychologickou dospělost nemají. Dokonce to vypadá, jako bychom se v posledních letech ochotně vraceli pod kuratelu kohokoliv, kdo slibuje pohodlnější cestu. Život ale je nebezpečný podnik. Sám si uvědomuji, jak jsem třeba naivně přeceňoval svobodu slova. Myslel jsem si, že až padne ideologický komunistický cenzor, automaticky se narovnáme. Jenže se tu objevil jiný, hlubší, interní cenzor a kádrovák. Tím je právě naše vnitřní nezralost. Bez osobní zralosti snadno skončíme u populistických konceptů. Což teď hrozí, ale abych byl poctivý, nejen v Česku. Infantilnější než kdy jindy je celá západní Evropa,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Lidovky.cz: Češi se potýkají s rekordním zdražováním, inflací, boji na Ukrajině. Jak se stavět k událostem, které se na nás valí z vnějšku?
Život už prostě takové místo, kde se dějí věci, se kterými se nepočítalo, je. Vždycky měl tendenci valit se z vnějšku. Současná, všemi způsoby zdánlivě zajištěná společnost se snaží v člověku, občanovi a voliči dočasně probouzet a podporovat iluzi, že drží kontrolu. Nedrží. Život není „stavební spoření s liškou“ a jistota „desetinásobku“. Ostatně se také vždycky ukáže, že je to pitomost nebo podvod. Takzvaně nečekané krizové situace nás konfrontují s pravdou a skutečností.