PRAHA Pokrok v klonování a léčbě neplodnosti přinese objev českých vědců, který včera zveřejnil časopis Science. Česko-japonsko-italský tým vedený Josefem Fulkou jr. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi našel odpověď na otázku, proč mají tyto techniky nízkou úspěšnost.
Při klonování genetici používají dvě buňky – vajíčko a tělesnou buňku dárce, jehož dědičnou informaci klon ponese. Z vajíčka vyjmou vnitřek jádra a nahradí ho jádrem tělesné buňky. „Dosud panovala představa, že vejce je jen pasivní podpůrná složka. My jsme dokázali, že tomu tak není,“ vysvětluje Josef Fulka jr.
V každém jádře se totiž nachází malá struktura – jadérko. Čeští odborníci zjistili, že pokud ho z vajíčka odstraní, embryo se dál nevyvíjí. Vložené jadérko z tělesné buňky nedokáže jeho funkci zastoupit.
Na stopu převratnému objevu přišel Fulka jr. náhodou. „Když jsem koncem 90. let působil v Cambridgi, chtěl jsem odebírat jádra z prasečích vajíček, ale z lenosti a nezkušenosti jsem si vzal příliš malou pipetu, takže jsem odebral jen jadérka. A všiml jsem si, že jsem vajíčka nepoškodil,“ popisuje vědec. Ta normálně dozrála. Po oplodnění se z nich však embrya dál nevyvíjela.
Odborné časopisy tehdy výzkum ke zveřejnění nepřijaly. Později český odborník na toto téma přednášel v japonském Kobe a místní experti mu nabídli spolupráci. Společně studovali roli mateřského jadérka u prasečích a myších buněk. Potvrdili, že jeho přítomnost je klíčová.
Klonování mívá poměrně nízkou úspěšnost: na jeden narozený klon připadají desítky „nepovedených“ embryí. Poté, co vědci odhalili tajemství mateřského jadérka, dá se předpokládat, že se tato technika zdokonalí. To může mít význam například pro množení ohrožených zvířat nebo lidských embryí, jejichž kmenové buňky chtějí vědci využívat k léčbě různých chorob.
Objev může také zvýšit úspěšnost umělého oplodnění. „V oplodněném vajíčku jsou dvě jádra – od otce a od matky. Obě obsahují jadérka. Pokud ale mateřské jadérko chybí, embryo se nevyvíjí,“ vysvětluje Josef Fulka jr. Transplantací mateřského jadérka bude možné vajíčko „opravit“ a tuto formu neplodnosti odstranit. Český expert si ale netroufá odhadnout, za jak dlouho se výsledky jeho výzkumu dočkají praktického uplatnění.
